„Zazvonil jsem u jejího bytu ve Strašnicích s mírnými obavami. Přeci jen jsme se osobně ani profesně příliš často nepotkávali. Mé obavy byly zbytečné, což jsem záhy pochopil,“ uvedl ve vzpomínce, zaslané Našemu REGIONu. „Hned ve dveřích ze mě spadly veškeré obavy! Objevila se milá tvář a měl jsem hned pocit, že jsme nejlepší kamarádi. Nic nebyl problém, ze všeho měla legraci a sršela z ní dobrá nálada. Smála se, když jsem ji fotil v sedě „na bobku“, protože jsem chtěl zachovat to nejzákladnější pravidlo – že nejlepší fotky se mají fotit s fotoaparátem na úrovni tváře člověka,“ pokračoval.
Na svět se dívala odspodu a přitom měla nadhled
„I když ona je na ten svůj „podhled“ jistě zvyklá, přemýšlel jsem, jak muselo být pro ni těžké, když se musela celý život dívat na svět „odspodu“ a přitom měla v životě tak krásný „nadhled“,“ řekla. Nenapadlo by ho tehdy ani omylem, že Aťku Janouškovou vidí naposledy. „Je mi smutno. Smutno z toho, že odchází takhle skvělá a velká herecká generace. Garda profesionálů a lidí, pro které ten kumšt byl v podstatě posvátný,“ doplnil Kepka, který je synem herečky Gabriely Vránové, jež zemřela loni ve věku 78 let. Týden po úmrtí Aťky Janouškové zase odešel Stanislav Zindulka, s kterým se Kepka, s nímž se televizní diváci mohli prvně setkat coby s Honzíkem ze seriálu Arabela, také rozloučil.
Renáta Šťastná: Aťka Janoušková mi dala kus sebe
Na Aťku Janouškovou zavzpomínala i Renáta Šťastná, externí redaktorka Našeho REGIONu a autorka knihy Retro/ Republika, kde dvě stránky věnovala právě této malé velké dámě, která měla radost a spolu s dalšími se stala kmotřičkou knížky. „Moje srdce pláče. Jsem poctěna, že jsem Aťku Janouškovou mohla poznat osobně, že jsem ji držela za ruku a že jsem si s ní mohla povídat. Že se stala kmotřičkou mojí knihy a že mi dala kus sebe. Jen už jí nikdy nestihnu popřát k narozeninám. S úctou a navždycky,“ reagovala Štastná. Na Aťku Janouškovou zavzpomínala i při nedávné besedě o svých knížkách v domě seniorů Oáza v Lidicích. Střípky ze života Aťky Janouškové si lze přečíst také v knize Možná, kterou před svým odchodem sepsala s Lubomírem Zemancem.
