V 90. letech, kdy patřil podle médií k nejbohatším Čechům, byl vydavatelem Večerní Prahy, Lidové demokracie a programového týdeníku TV Duha.
Když redakce prvního porevolučního deníku Fámyzdat neměla v roce 1992 perspektivu, kde vydávat svůj list (tehdy už měsíčník), nabídl se Fidelis Schlée, že jej včlení do Večerní Prahy. Po poradě s právníky pak nabídku přehodnotil a pobídl redakční kolektiv k vydávání nového humoristického měsíčníku. Tak v březnu 1992 vzniklo SORRY.
„Velký vydavatel Fíďa nám do ničeho nemluvil. Akorát jsme nesměli napsat, že je jeho pes a předseda redakční rady v jedné osobě ošklivý,“ vzpomínají tvůrci časopisu.
Podpořil také natočení několika dílů legendární České sody a rozhlasový pořad Hodina mezi psem a vlkem na Rádiu Alfa.
Koncem roku 1997 prodal svoje vydavatelství Pragoprint tzv. Pasovským, ale po hromadné výpovědi tvůrců SORRY v září 1998 vykoupil titul zpět a od listopadu t.r. znovu vydával PRavou DEmokratickou Legraci a to až do konce roku 2013.
Před třemi roky nabídl koupi značky SORRY, které mezitím přežívalo na internetu, našemu vydavatelství A11 a od dubna 2015 tak mohl jediný humoristický časopis v Čechách zase vycházet v papírové podobě.
Fidelis Schlée měl rád koně (vlastnil dostihovou stáj), luxusní auta (měl Rolls-Royce a pak Bentleye). Realizoval se v Anglo-německé obchodní akademii, kterou v roce 1991 založil.
Měl rád legraci a rád provokoval. Svými názory se nijak netajil, byl aktivním uživatelem Twitteru, ostatně poslední tweet publikoval den před svou smrtí…
