Obyvatelé i návštěvníci třetí městské části se i letos dočkají masopustního reje, který se bude konat v sobotu 18. února nejen na náměstí Jiřího z Poděbrad, kam se vrátí tradiční farmářské trhy.
Program 28. ročníku Žižkovského masopustu začne už od osmé hodiny ranní a bude trvat až do sedmé hodiny večerní. Kromě klasických trhů, které odstartují už 15. února, se na náměstí Jiřího z Poděbrad objeví stánky s masopustním sortimentem, tedy tradiční zabijačkové speciality, koblížky, lokše a speciálním masopustním pivem, které uvaří Vinohradský pivovar. Letošní masopustní veselí si užijí všichni, na stáních budou vonět také vegetariánské pokrmy a nabídku doplní i raw strava.
Program je připraven i pro ty nejmenší, které čeká hra i se sladkou odměnou. Děti si boudou moci od 10 do od 14 hodin užít oblíbené Dílničky i v Infocentru Prahy 3.
Průvod z Atria Žižkov na Jiřák
Odpolední veselí oživí Staropražské trio se svými starými pražskými písněmi a energická pětičlenná kapela Love song orchestra hrající balkánskou dechovku, která z Atria na Žižkově v půl páté povede průvod v maskách až ke starostovi. Ten symbolicky maškarám předá klíč od Žižkova.
Masopustní rej bude probíhat paralelně právě i v prostorách Atria na Žižkově, kde se od půl druhé do půl čtvrté bude konat Workshop tvoření masek „Hon na divého muže“ s nápaditou umělkyní „Kosmo Nauty“. Na tvůrčí dílně si zájemci vytvoří nevšední čelenku s maskou a textilní límec. Je nutná rezervace dopředu. Poté začne koncert kapely „1/2 holínky“, která vyprovodí masopustní maškary, obří loutky, artisty a další tradiční i netradiční masky, ze sálu Atria směrem na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Slavnosti Masopustu pořádá třetí městská část již od roku 1993. Tradici se na Trojce drží a při masopustním veselí se vždy tančí, hraje hudba a hoduje se. Do průvodu se vždy přidá řada lidí se zajímavými maskami.
Historie masopustního veselí sahá do předkřesťanské doby, kdy oslavy byly spojeny s koncem zimy a tehdy vznikla tradice masek, symboly hojné úrody, plodnosti či kritika lidských vlastností. Křesťanství dodalo masopustu jinou povahu a klade důraz na postní dobu, která trvá čtyřicet dní. Masopust označoval období od Tří králů až do Popeleční středy. Čas veselí a hodování vrcholil v poslední masopustní dny, těsně před čtyřiceti denním půstem před Velikonocemi. Protože bylo potřeba najíst se opravdu vydatně, na svátečním stole nesměly chybět koblihy, boží milosti, klobásky, slanina, zabijačkové pochoutky i třeba pečené husy, pálenka a víno. Tím vznikl název masopust, což nenaznačuje půst od masa, ale naopak příkaz „masa popust“, tedy „dej si maso“.
Zdroj: MČ Praha 3
