V přírodní rezervaci v severním Španělsku ve čtvrtek ráno ochranáři vypustili šest zubrů přivezených z České republiky. Stádo ohroženého druhu kopytníků poskytla rezervaci San Cebrián de Mudá ochranářská společnost Česká krajina. Tři zubří samice pocházejí z rezervace v Milovicích, jedna ze Zooparku Chomutov a dvě z jižních Čech. Samce španělská rezervace má, samice z Česka pomůžou rozvoji tamního chovu.
„Když se podaří přesun hned šesti jedinců ze tří různých nespřízněných chovů, je to pro tamní populaci opravdový přelom, který výrazně zlepšuje její dlouhodobou perspektivu. Jde o historickou událost, protože počtem zvířat srovnatelný transfer z Česka dosud nikdy neproběhl,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Milovické stádo zubrů je podle něj v Česku největší a geneticky nejvariabilnější, protože ho tvoří zvířata pocházející ze zoologických zahrad v Táboře a Chomutově a také z Polska, Francie, Nizozemska a Německa.
Cesta zubřích samic do Španělska byla dlouhá víc než 2100 kilometrů a trvala zhruba 40 hodin. Pomůžou tam i s prevencí požárů v krajině. „Zubři a další divocí kopytníci totiž dokážou zkonzumovat i starou suchou trávu, kterou domácí zvířata nespásají. Právě staré porosty suché trávy za horkého a suchého počasí přispívají k rychlému šíření plamenů v krajině. Proto s postupující klimatickou změnou a extrémy počasí obliba zubrů ve Španělsku roste,“ podotkl zakladatel rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice Dalibor Dostál.
Z Česka donedávna „k toku zubřích genů v evropském měřítku“ přispívaly jen zoologické zahrady v Praze a Chomutově, uvedl Jirků. „To se v posledních deseti letech výrazně mění. Velikost naší zubří populace se za posledních deset let téměř ztrojnásobila a neuplynul jediný rok, kdy by čeští zubři neodešli do zahraničí,“ dodal. Podle Dostála populaci zubrů v Česku nyní tvoří zhruba 160 zvířat. Spolu s milovickou rezervací a pražskou a chomutovskou zoo patří k aktivním účastníkům záchranných programů například i Zoo Tábor.
Přesun velké skupiny zubrů je podle Jirků důležitý také kvůli rostoucímu množství extrémních situací, které jsou rizikem pro lokální populace ohrožených druhů. Zvyšuje se tak šance, že s případnými lokálními ztrátami vlivem nenadálých událostí, jako jsou živelní pohromy, infekční onemocnění nebo klimatické extrémy, nezmizí také místní genofond, uvedl Jirků.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech ochrany přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, s univerzitami, zoologickými zahradami a pražskou botanickou zahradou.
Zubr evropský je největším volně žijícím suchozemským obratlovcem Evropy. Samci dosahují hmotnosti 530 až 920 kilogramů, samice jsou menší. Zubři z čeledi turovitých jsou spolu s bizonem americkým jedinými dvěma žijícími zástupci rodu bizon.
Zdroj: ČTK
