Také budova nadále slouží výzkumu, jen cukr vystřídala fyzika. Areál Fyzikální ústav Akademie věd ČR připravil v rámci oslav stoletého výročí dvě komentované prohlídky pro veřejnost. Konají se 11. listopadu od 10 a 11 hodin. Procházku památkově chráněným areálem si můžete rezervovat na stránkách rezervace.fzu.cz.
Areál ústavu zaujímá jeden samostatný blok na pražské Ořechovce. Sestává ze sedmi budov, čtyři jsou původní a tři novodobé.
Hlavní objekt, vlastní výzkumný ústav, je třípodlažní s rozsáhlým podkrovím, na obdélném půdorysu. Loubím s krytou přístupovou chodbou je v úrovni mezipatra propojen s vilou, která původně sloužila řediteli ústavu. Další dva objekty jsou podobné, jen různě velké. Větší vila byla budova úředníků, menší objekt měl vlastní výzkumné prostory a laboratoře, ubytovací prostory pro zaměstnance a reprezentační prostory. Součástí areálu byly také dvě zahrady a dvě dřevěné zahradní besídky.
Celý komplex je v půvabné kombinaci historizujícího stylu s originálními prvky geometrické secese, architektonické moderny, art deca i rondokubismu.
Výzkumný ústav československého průmyslu cukrovarnického byl vystavěn nákladem Ústředního spolku československého průmyslu cukrovarnického. Ten sdružoval 183 závodů na území nově vzniklé republiky.
Výbor spolku rozhodl o vybudování ústavu už v roce svého vzniku – 1919. Už v září toho roku se začalo se stavbou základů ústavu v Bubenči na Zátorce, „avšak práce tyto musily býti na základě rozhodnutí regulační komise zastaveny. Tím získáno definitivní staveniště o výměře téměř 7000 m2, na místě sice poněkud odlehlém, ale jinak úplně vyhovujícím, a přikročeno k vypracování plánů. Tyto provedl J. Záruba-Pfeffermann, jemuž svěřeno i provedení stavby. S úpravou pozemků a kopáním základů počato v srpnu 1920, v září 1923 odevzdán hotový ústav svému účelu.“ – Cituji z článku stavitele Josefa Záruby – Pfeffermana ve sborníku Kapitoly o průmyslu Pražského kraje, který vydal Spolek československých inženýrů v roce 1925.
Všimněme si, že Záruba ponechal autorství projektu sám na sobě, historikové architektury (třeba Patrik Líbal) ovšem zmiňují, že na plánech pracoval i architekt Antonín Mendl (1890 ve Ždánicích na Moravě – 1944 v Praze), který v Zárubově stavitelské kanceláři krátce pracoval v roce 1920 (toho roku Mendl udělal druhou státní zkoušku a také nastoupil jako asistent Josefa Fanty na ČVUT). Osobnost samotného Záruby – Pfeffermana představujeme v samostatném článku.
V roce 1950 vznikl Ústřední ústav fyzikální reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského. Právě tento výzkumný ústav získal budovy střešovického areálu. Postupně docházelo ke změnám názvu, od roku 1990 nese název Fyzikální ústav Akademie věd ČR.
V roce 2010 byl areál navržen za kulturní památku.
Zdroje: J. Záruba-Pfeffermann: Kapitoly o průmyslu Pražského kraje, Spolek československých inženýrů, 1925 + Wikipedie + Šestka
