Posekaný trávník, shrabané listí ze zahrady, plevel ze záhonů a slupky ze zeleniny. Založit si na zahradě vlastní kompost představuje pro většinu majitelů rodinných domů a chalup samozřejmou součást péče o pozemek. Málokdo si však uvědomuje, že i zdánlivě nevinná hromada bioodpadu podléhá přísným právním pravidlům. Stačí umístit kompostér těsně k sousedovu plotu, nechat tlející hmotu zapáchat a z běžného zahradničení se stane vyhrocený sousedský spor s návštěvou úředníků z odboru životního prostředí a rizikem vysoké pokuty.
Na tuto situaci naši redakci upozornil pan Josef z Kolínska, který se dostal do křížku se sousedem kvůli novému kompostéru: „Posekal jsem zahradu a do rohu pozemku jsem postavil velký tříkomorový dřevěný kompostér. Dal jsem ho do rohu, aby mi na zahradě nepřekážel, zhruba půl metru od plotu. Jenže hned za plotem má soused pergolu s posezením. Po pár týdnech v letních vedrech začala tráva kvasit a šířil se z toho těžký zápach, navíc se tam stahovaly vosy a mouchy. Místo toho, aby mi soused řekl, poslal na mě stížnost na městský úřad pro obtěžování zápachem a porušení zákona o odpadech. Úředníci přišli na kontrolu a dali mi lhůtu na odstranění pod hrozbou zahájení přestupkového řízení.“
Právní problematika kompostování se opírá o občanský zákoník i zákon o odpadech. Podle občanského zákoníku (§ 1013) se vlastník nemovitosti musí zdržet všeho, co působí, že odpad, zápach, kouř, plyn či hmyz vnikají na pozemek jiného souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (tzv. imise). Pokud zápach z tlející trávy znemožňuje sousedovi větrat nebo sedět na zahradě, má plné právo domáhat se nápravy u obecního úřadu nebo podáním sousedské žaloby u soudu.
Druhým rizikem je nesprávná technologie kompostování, která může být úřady klasifikována jako nelegální nakládání s odpady. Pokud do kompostu putují živočišné zbytky, maso či kosti, začne hmota nekontrolovaně hnít, zapáchat a stahovat potkany a hlodavce. V takovém případě může obecní úřad s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí udělit pokutu až do výše 50 000 Kč za znečišťování životního prostředí.
Správné a bezkonfliktní kompostování přitom vyžaduje dodržení několika základních pravidel:
• Bezpečná vzdálenost od hranice pozemku: Kompostér neumisťujte přímo k plotu, obzvláště ne v blízkosti sousedových oken, teras, pergol nebo studní na pitnou vodu. Ideální odstup je minimálně dva až tři metry.
• Pravidlo míchání suchého a mokrého materiálu: Samotná čerstvá tráva v silné vrstvě nesmí zůstat bez provzdušnění, jinak začne zahnívat. Je nutné ji promíchávat se suchým materiálem (drcené větve, suché listí, piliny, karton) v poměru 1:1.
• Dostatek vzduchu: Správný kompost nezapáchá, ale voní jako lesní půda. Pravidelné přehazování vidlemi zajistí přísun kyslíku pro aerobní bakterie.
• Co do kompostu nepatří: Zbytky vařeného jídla, maso, kosti, mléčné výrobky, exkrementy masožravých zvířat, napadené rostliny s plísní či chemicky ošetřené slupky z exotického ovoce.
Před založením kompostu se proto vždy vyplatí zvážit směr převládajících větrů a umístění sousedových odpočinkových zón. Správně založený a větraný kompost ušetří peníze za hnojiva a zároveň předejde zbytečným sporům přes plot.
Zdroj: redakční text
