Ač žid, byl velký germanofil. Ludwig Wittgenstein – Hitlerův spolužák, který se stal filosofem

21.12.2019
Petr Matura

Ludwig začal navštěvovat školu v Linci, kde se tou dobou učil také Adolf Hitler, jenž byl sice jen o šest dnů starší, ale studoval o dvě třídy níže. Otázku pravděpodobnosti, s jakou bude jedna škola současně vzdělávat a vychovávat dvě tak zvláštní osobnosti, by nám mohli pomoci rozřešit zřejmě pouze astrologové… Chlapci se tak ve škole určitě setkali, aniž by samozřejmě tehdy tušili, že jednou budou oba, i když jeden více a druhý méně, považováni za rozporuplné a nebezpečné podivíny. Společné měli i to, že Ludwig, ač žid, byl velký germanofil.

Ultralevicový filosof Sartre se v soukromí choval jako sociální predátor. A „jeho ženy“ mu to trpěly, stěžovaly si až potom

Mladého Wittgensteina silně ovlivnila kniha, kterou napsal Otto Weininger. Jmenovala se Pohlaví a charakter. Její autor, rovněž židovského původu a navíc homosexuál, hlásal v tomto spisku nenávist vůči vlastní rase a vůči ženám. Ve věku 23 let spáchal tento spisovatel sebevraždu. Jeho výrok, že muž buď odkryje svého génia, nebo je na světě zbytečný, strašil mladého Ludwiga ještě dlouho, a i on začal časem též přemýšlet o sebevraždě…

Marcus Aurelius má schopnost vás zaručeně dostat ráno z postele. Císař a filosof, jehož životní zásady jsou užitečné i dnes

Ludwig následně pokračoval ve studiu strojnictví v Londýně, tam ho však uchvátila matematika a její filozofie, a tak posléze vystudoval několik trimestrů u známého Bertranda Russela v Cambridgi.

Když vypukla první světová válka, přihlásil se jako dobrovolník do rakouské armády a získal několik medailí za statečnost. Po válce v roce 1921 vydal své jediné ucelené dílo Tractatus. V tomto díle podle svého názoru vyřešil všechny filozofické problémy. O tom, že to bylo dílo zvláštní, svědčí již jeho úvodní věta: „Svět je všechno, co fakticky je.“ Poté se stáhl do ústraní na venkov, kde několik let působil jako učitel.

Izraelský historik a filozof, který se jako první věnoval židovské kabale a mysticismu na akademické úrovni. Geršom Scholem a tajuplné židovské nauky

V roce 1926 udeřil svého žáka do hlavy. Ten následně upadl do bezvědomí. Ludwig požádal o propuštění dříve, než mohl být souzen. Tuto nešťastnou událost vnímal jako své velké selhání a stáhl se do kláštera poblíž Vídně, kde žil v zahradnickém domku jako pomocník zahradníka po několik měsíců. Do Cambridge se vrátil až v roce 1929 a obhájil své dílo Tractatus. V roce 1939 se v Cambridgi stal profesorem.

FOTO: Wittgenstein

Wittgenstein - Ludwig Wittgenstein-portrétWittgenstein - Wittgenstein s přáteliWittgenstein - Wittgenstein LudwigWittgenstein - Wittgensteinův důmWittgenstein - Pamětní deska

V období druhé světové války pracoval v nemocnici a jako technický pracovník. Po jejím ukončení se vrátil na univerzitu a již v roce 1947 rezignoval na akademickou činnost a stáhl se do ústraní, aby se mohl věnovat psaní. Většina jeho díla vyšla posmrtně v knize s názvem Filozofická zkoumání. V roce 1951 podlehl v Cambridgi rakovině. Jeho díla vyšla i v českém jazyce, a tak, i když se jistě nejedná o díla jednoduchá, můžeme se i my ponořit do způsobu myšlení, jakým viděl svět tento jistě rozporuplný filozof.



Nepřehlédněte