Kvůli jeho čistému stylu byl někdy považován za naivního dětinu a když se hlásil na pražskou Akademii výtvarných umění, slovutní páni profesoři této instituce v něm jeho talent nerozpoznali a na školu nevzali. A to hned několikrát! Kdo je ale, na rozdíl právě od Zrzavého, dnes zná?
Legendárního malíře mytických krajin a snových obrazů zná většina z nás zřejmě z fotografií jako krásného, bělovlasého umělce s bradkou. Když ale na střední škole těžce onemocněl, nikdo mu dlouhý život neprorokoval. To byl také důvod, proč mu otec, pan učitel Zrzavý, dovolil, že může jít studovat malířství. Nic se od něj totiž neočekávalo. A navíc to nebyl ani žádný skvělý student.
Když ho nevzali na Akademii, i když se tam hlásil celkem pětkrát, studoval soukromé výtvarné školy i několik let na UMPRUM, kterou ovšem nedokončil. Celý svůj život se tak považoval víceméně za samouka.
Bedna pastelek
Na jeho tvorbu měl největší vliv český malíř a grafik Bohumil Kubišta, který byl pro Zrzavého jakýmsi guruem malby, předával mu své technické dovednosti a navedl ho k určitému „umravnění“ v jeho výtvarném projevu. „Ovlivnil ho rovněž v kompozici a barevnosti, kdy červená znamená život, zlatá duchovní život a zelená smrt,“ řekla o Zrzavém v Českém rozhlasu kurátorka z Národní galerie Zuzana Novotná. Zrzavý podle ní pracoval s vlivem barev na psychiku a také se nechal inspirovat mistrem Theodorikem a dalšími starými mistry.
Největším vzorem mu byl ale slavný Leonardo da Vinci, kterého začal obdivovat v 10. letech 20. století. Zrzavý často vyprávěl svůj sen, ve kterém dostal bednu pastelek, u čehož byl právě i renesanční génius da Vinci. Na Zrzavého obrazech se tento vliv projevil hladkostí barev a čistými, plnými objemy. Někdy byl proto označován za naivního dětinu.
Pochybnosti
Nejen proto, ale třeba i kvůli tomu, že neměl na malířství „oficiální glejt“ z Akademie, míval o sobě Zrzavý často pochybnosti. Sílu pokračovat ve svém díle mu pomáhala například podpora od teoretika umění Karla Teigeho a mezi jeho velké obdivovatele patřil i laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert. Ten mu ve své knize Všechny krásy světa napsal: „A mohu mluvit o štěstí, že mi bylo dopřáno sledovat, a někdy i zblízka, Vaši práci od prvních začátků, kdy jste poprvé svými obrazy předstoupil před veřejnost. Byli jsme tenkrát ještě mladí, bylo nám něco přes dvacet let, ale zaujal jste nás naráz. Bylo to jako zjevení. A přinášelo nám veliké poselství ze světa, kam jsme měli právě namířeno.“
A slova Zrzavého současníka, zakladatele nakladatelství Aventinum, Otakara Štorcha-Marien znějí v jeho případě dokonce jako proroctví: „Jeho skvělá tvůrčí emoce zajišťuje, že bude počítán pro dalekou budoucnost k nejpronikavějším zjevům českého výtvarného umění.“
Posedlost Kleopatrou
Zrzavého obrazy se jako červená nit line inspirace Kleopatrou. Podle Novotné si ji pod vlivem Julia Zeyera vymyslel v roce 1912, ale namalovat ji na velké plátno si troufl až počátkem čtyřicátých let. K tomuto motivu se opakovaně vracel a namaloval jich minimálně ještě pět, ale zřejmě i víc. „Kleopatry ho neustále pronásledovaly,“ řekla o něm doslova Novotná. Konečná podoba Kleopatry, která je dnes ve Veletržním paláci, pochází z 50. let. Pro Zrzavého je typické, že svá nejoblíbenější díla neprodával a před svou smrtí je odkázal Národní galerii.
Kromě této osudové ženy se také věnoval malbám pozoruhodných krajin a přírodních zátiší, ať v Česku, zejména kolem rodných Okrouhlic na Sázavsku, Vodňan nebo v Praze, tak také v Paříži a v Bretani, kam se opakovaně vracel. A také proslul svými scénickými
výpravami pro Národní divadlo, se kterým spolupracoval téměř třicet let.
Nejdražší obrazy
Dnes Zrzavý patří k nejlépe prodávaným českým malířům, jeho obraz s názvem Fantastická krajina se v prosinci 2020 vydražil za 28 milionů korun, za 20 milionů se o týden později vydražilo dílo Královna moří a jeho Spící hoch se prodal za téměř 15 milionů. Nejdražším českým obrazem všech dob je doposud obraz jeho gurua Bohumila Kubišty s názvem Staropražský motiv, který se vydražil za 123,6 milionu korun.
Cena nejdražšího obrazu na světě je ale závratných 450 milionů dolarů, což je zhruba 10,5 miliardy korun. A je to dílo Zrzavým milovaného Leonarda da Vinciho s názvem Spasitel světa neboli Salvator Mundi. Obraz s portrétem Ježíše Krista si koupil saúdský princ Badr bin Abdalláh.
Zdroj: Wikipedia, Český rozhlas
