Princip je jednoduchý. Obyčejný bílý česnek se stane černým česnekem a získá tak všechny ty podivuhodné vlastnosti díky fermentaci, tedy kvašení, které by mělo probíhat po dobu 10 dnů za teploty 60 °C, aniž by česnek vyschnul.
V praxi tedy vybereme krásné, pravidelné, celé, neporušené a ničím nenapadené hlavičky česneku, očistíme je a zabalíme každou zvlášť, nebo i všechny dohromady do alobalu, třeba i dvojitého. Takto připravený česnek naskládáme do nádoby, ideálně vzduchotěsné nebo co možná nejlépe utěsněné, např. omotané potravinářskou fólií, a zajistíme pro ni na 10 dní stálý zdroj tepla např. vložením do trouby. Česnek v alobalu lze také vložit do jogurtovače, který není nic jiného, než fermentační nádobou. Pokud je možné na daném přístroji nastavit vlhkost, nastavíme 90 %. Zřejmě by k výrobě černého česneku šla využít i domácí líheň a nepochybujeme o tom, že český kutil je schopen i sám nějaké zahřívací zařízení sestrojit.
Hotový černý česnek by měl mít tužší rosolovitou strukturu a chuť připomínající karamel, čokoládu či melasu doprovázenou kyselým náznakem octa a ovocnými aromaty. Jak přesně bude chutnat ten váš, záleží na použité surovině. Ideální je samozřejmě česnek v bio kvalitě nebo váš vlastní ze zahrádky.
A jak je to s užíváním? Výborné je to, že jde vlastně o potravinu, a tak nehrozí předávkování. Udržovací dávka je jeden stroužek denně, v době rým, viróz a nachlazení je záhodno tento počet preventivně zvýšit. Takové tři stroužky denně určitě nikomu neuškodí. Při prvních příznacích infekce zkuste nárazovou dávku tří stroužků najednou.
Pokud vás neosloví černý česnek samotný, použijte ho jako kuchyňskou surovinu. Vyzkoušejte, jak se dá zakomponovat do různých pomazánek, dipů, sendvičů a obložených chlebů, v teplé kuchyni patří do receptů asijské kuchyně, doporučuje se do omáček, ke kuřeti, třeba pečenému, rybám a mořským plodům. Doslova jako s módní a trendovou záležitostí se s ním dnes setkáte i ve špičkových restauracích.
