To, že jsou časopisy plné modelek stejně jako internet, kam mají už malé děti přístup, nedělá dobře jejich psychice. Malé holčičky pak mohou být zmatené. Nemůže za to určitě jenom přístup k internetu, může na to ale mít vliv. Někdy stačí opravdu jen časopis anebo naopak ujišťování ze strany rodičů, že je dítě krásné. Jenže to může mít přesně opačný efekt.
S negativním vnímáním svého těla má problém na 40 procent dětí ve věku 2 až 4 roky, upozorňují britští vědci. Přemýšlejí o tom, kolik váží, mluví o velikosti tělesných partií a proporcí a potřebují pochválit za to, jak vypadají. Ale pozor, srovnávat se s ostatními není řešení. Takové chování je rizikové i u dospělého jedince, který se srovnává s okolím – pak může lehce vyhodnotit, že je v něčem horší než ostatní, například ve vzhledu. Stejné vyhodnocení je škodlivé i pro dítě, které se začne porovnávat.
Bohužel – posedlost postavou a tím, jak kdo vypadá, je v západní společnosti opravdu tak rozšířená a chorobná, že se tím zabývají už i batolata. Rodiče si pak často myslí, že se to tak malého dítěte týkat nemůže, to je ale omyl. „Rodiče vnímají rané dětství jako věk nevinnosti, obdobím, kdy jsou děti zbaveny starostí o svou vizáž a tělo či sebevědomí. Nicméně aspekty vlastního vnímání těla jako zdravé sexuality, spokojenosti s tělem, přijetí svého těla a preference tělesných tvarů jsou ovlivněny rodinnými socializačními procesy už v době předškolního věku,“ tvrdí profesorka Janet Liechtyová z University of Illinois.
Nejvíc dětem škodí takoví rodiče, které dítě chválí na úkor ostatních. Tento druh chválení ale má na sebedůvěru dítěte opačný vliv, ujišťování totiž zvyšuje pocity nejistoty. Dítě pak nastavuje svoje hodnocení tak, že se stane závislé na hodnocení ostatních. Tím si potřebuje potvrdit vlastní hodnotu. Pak je doslova posedlý tím, aby vypadal nejlépe ze všech, je posedlý svým vzhledem. „Rodiče by měli pěstovat pozitivní přístup k tělu a vyzdvihovat, co dokáže, ne jak vypadá, vážit si svého těla a také pěstovat soucit a pochopení pro ostatní místo porovnávání se s nimi,“ míní Liechtyová.
