Náklady se zřejmě vyšplhají na 230 milionů korun, práce skončí zřejmě nejpozději v polovině července, řekl vedoucí investičního odboru arcibiskupství Vladimír Tylš. Původně se měl hotel otevírat dříve, stavebníci ale narazili na problém s dřevomorkou. Předpokládaný termín dokončení se kvůli tomu posunul na období mezi 30. červnem a 15. červencem. „V tuto chvíli se provádí replika krovu věže, která byla zničena brouky – tesaříkem a červotočem. Takže celá věž byla sestavována na zemi před hlavním vstupem do zámku a nyní se to jeřábem na několik kusů dává nahoru,“ uvedl Tylš.
Celkové náklady podle něj zatím nejsou vyčísleny. „Nicméně počítáme s tím, že se to zastaví někde na 230 milionech včetně interiérů,“ dodal.
Renesanční dvoupatrová budova zámku stojí na místě dřívější tvrze. Současná podoba je dána poslední inovací z přelomu 19. a 20. století. Archivy dokládají u zámku bohaté hospodářské zázemí, skleníky, vodní nádrž, zahrady, pivovar či altány.
Zámek počátkem 18. století koupil pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Khünburg. Od té doby sloužil objekt jako ekonomicko-správní centrum dolnobřežanského panství, které bylo téměř 300 let ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. Fungovalo jako hospodářské a finanční zázemí pražské arcidiecéze. V roce 1945 byly pozemky s budovami zabrány státem.
Po znárodnění zámek spravovalo deset let ministerstvo zemědělství, poté asi rok ministerstvo národní obrany, po něm do roku 1992 ministerstvo vnitra. V 70. letech byly u zámku postaveny ubikace a cvičné prostory pro příslušníky ministerstva vnitra, pohotovostní pluky a takzvané červené barety, nasazenými 17. listopadu 1989 proti demonstrantům na Národní třídě v Praze.
Před rokem 1989 byla v zahradě a parku postavena benzinová pumpa, garáže, sklady či střelnice. V rámci restitucí mnohé pozemky a stavby včetně zámku získala církev zpět.
Arcibiskupství pražské spolupracuje s obcí na jejím rozvoji. Díky tomu vzniklo v Dolních Břežanech nové náměstí, obec získala pozemky pro nový hřbitov a spolu s arcibiskupstvím připravila lokalitu k výstavbě rodinných domů. Spolupráce umožnila i výstavbu laserových vědeckých center ELI a HiLase. Nově arcibiskupství v Břežanech vybudovalo administrativně technologické centrum pro japonskou firmu Rigaku.
ČTK
