Astrologie není naivní. Co má společného s medicínou?

25.1.2021
Karel Dudek

Léčíme nemoc, ale nikoliv nemocného. Odstranili jsme duši jako balast a zůstala tělesná schránka. Z člověka se stalo číslo, lékařská diagnóza. Už ne pan XY, ale ten žlučník na dvojce, co si stěžuje na bolesti hlavy. Že už je to dnes přeci jenom o trochu jiné? Rád věřím. Nemusíme však ve vzpomínkách chodit daleko. Nemocnice na kraji města, kultovní seriál. V dnešní době, by si bodrý pan doktor Štrosmajer jistě už hledal za svoje hulvátství k pacientům jiné místo, stejně jako akurátní sestra Huňková, či buranská baba v recepci, tykající příchozím. Jak to souvisí s astrologií? Právě tím zájmem o ten výše zmíněný balast, který z kusu masa dělá lidskou bytost.

Člověk je sám pánem svého osudu a svůj osud si vytváří on. Astrologie, šarlatánství i umění

Zkusme se podívat na astrologii v medicíně bez předsudků. Zůstaneme v Evropě. Až do hlubokého středověku byla nedílnou součástí diagnózy. Lékař se vás nevyptával na rodinnou či osobní anamnézu, ale zeptal se vás na přesné datum narození, s přesností na hodinu denní či noční, což si každý člověk pamatoval, stejně jako dnes rodné číslo. Lékař měl svoje tabulky a na základě této informace stanovil i léčbu. Nebyl to šarlatán. Byl přesvědčen o správnosti své metody, z jednoho prostého faktu, faktu lékařských zkušeností, ověřených mnoha uplynulými staletími.

Psychologie osobnosti. Už v dávném starověku si lékaři všimli, že určité lidské typy jsou svými povahovými vlastnostmi předurčení k určitému způsobu života více, než k způsobům jiným. Nevěděli pochopitelně nic o nervové soustavě, a tak přisuzovali lidské, psychické vlastnosti, fenoménům vesmírným. Vesmírná tělesa a vlastnosti jim přisuzované, byly předobrazem povahy konkrétních lidí. Makrokosmos provázaný s mikrokosmem. Vesmír a člověk.

Carl Gustav Jung. Průkopník v terapii lidské psychiky na základě snů

Cholerik, sangvinik, flegmatik, melancholik. Tato charakteristika lidských povah není nic novodobého. Znal ji již doktor Galenos ve třetím století po Kristu, i když pochopitelně on tyto termíny nepoužíval. Astrologie západního typu, tak jak ji všeobecně známe, se opírá o synchronicitu, nikoliv kauzalitu. Vysvětlení není složité. Kauzalita, neboli, příčina a následek. Nejdříve se praštíte do prstu a pak vám naskočí modřina. Jedno je podmíněno druhým. A synchronicita? Naskočí vám modřina, protože v parku spadlo několik suchých lístků na zem. To je samozřejmě vtip. Mělo to jen zdůraznit fakt, že synchronicita znamená, že dojde k určitému ději, aniž bychom znali příčinu, něco se stane a my si to nedokážeme racionálně vysvětlit.

Zachránce orloje, Antonín Strnad. I díky němu středověké hodiny neskončily ve starém železe

Zde už tušíme, že nevystačíme s konstatováním, že astrologie je blábol, který do moderní doby nepatří. Předně, astrologie nikde netvrdí, že každý člověk má svůj osud předurčen a nic na něm nedokáže změnit. S podobným přístupem nelze přistupovat k nemocnému. Jistě, nestojí na faktech, ale na zkušenostech a tradici, Není exaktní, ale empirická. Nostradamus, Galileo, Tycho Brahe, Kepler, Newton, ti všichni se astrologii věnovali, a rozhodně pro ně nebyla jenom nezbytným zdrojem obživy. Nehledali v postavení planet lidské osudy, ale harmonii a vesmírný řád.

Ale ani ten největší skeptik a guru racionálního uvažování nedokáže přehlédnout, nebo škrtnout jméno švýcarského psychologa a psychoterapeuta Carla Gustava Junga. Zakladatele analytické psychologie, který byl prvním, kdo začal synchronicitě jevů přikládat velký význam a znal lidskou duši jako málo kdo. Astrologie a medicína se doplňovaly a stále doplňují už několik tisíc let a bylo by pošetilé, třeba z pýchy na svoje znalosti, tento fakt pominout.

 



Nepřehlédněte