Zachránce orloje, Antonín Strnad. I díky němu středověké hodiny neskončily ve starém železe

Pokud bychom měli určit sedm divů turistického světa, jistě by mezi ně patřil i orloj na Staroměstském náměstí v Praze. Dnes, po nákladné opravě, se opět skví v plné kráse. Od roku 1410, kdy vznikl, mu však již několikrát zvonili umíráčkem. Vždy ho však zachránili lidé, kteří se po takovém činu jistě nestali slavnými, ani nemuseli prchat před houfy zvědavých novinářů. O jednom z nich si můžeme říci. Jeho náhrobek nalezneme v Chržíně u Velvar.

Praha se po roce 1620 stávala pomalu ale jistě provinčním městem Rakouského císařství. Hlavní úřady, panovník, diplomatický sbor, vše se odstěhovalo do Vídně. Nebylo to tak děsivé, jak líčí Jirásek, ale přeci jen, význam kdysi hlavního města a metropole císařství pomalu upadal. Jistě, nadále se investovalo, nadále se stavělo. Vznikaly architektonické skvosty, sochy, obrazy. Ovšem byly i památky starší, na které se jaksi zapomínalo, a jejich význam upadal. Jednou z nich byl i orloj na Staroměstské radnici.

Nacisté zapálili Staroměstskou radnici těsně před koncem války. Orloj málem skončil ve šrotu, poté ukazoval chybně hodiny

S nástupem císaře Josefa II. začalo tzv. osvícenství. Jedněmi velebené, druhými upřímně nenáviděné. Historici, památkáři, milovníci knih jistě dodnes nemůžou přijít radikálnímu synovi Marie Terezie na jméno. Desítky zrušených klášterů, v komisi prodané stříbro a zlato, knihy nabírané vidlemi a prodávané kupcům, kteří do vytrhaných listů balili koření. Tady Jirásek opravdu nepřehání.

Nezájem odskákal i pražský orloj a někdy kolem roku 1787 byl již v takovém stavu, že magistrát vážně uvažoval o tom, odvézt celý stroj do starého železa. Nikoliv obrazně, ale fakticky. Nefunkční, poškozený, polámaný, zkrátka k ničemu. Byl zachráněn na poslední chvíli a za minutu dvanáct.

Víte, kde je v Praze hospodský orloj? V Přední Kopanině. A čas tam jde pěkně pozpátku

Tím zachráncem byl Antonín Strnad. Matematik, meteorolog a astronom. Narodil se v roce 1747 v Náchodě. Rodina, zpočátku dosti zámožná, po válkách s Pruskem zchudla, a student Strnad byl v roce 1763 z existenčních důvodů přinucen vstoupit do jezuitského řádu.

Zde je třeba pro pořádek uvést, že jezuité nebyli žádní hlupáci. Tedy v naprosté většině nebyli. Strnad se stal adjunktem hvězdárny v Klementinu a později i jejím ředitelem, kterým zůstal i po zrušení jezuitského řádu. Současně s tím byl jmenován členem Mannheimské meteorologické společnosti. Díky němu se Matematické muzeum v Klementinu rozrostlo o mnoho zajímavých exponátů, knih, glóbů i přístrojů.

FOTO: Antonín Strnad a pražský orloj

Antonín Strnad a pražský orloj - oprava orlojeAntonín Strnad a pražský orloj - orlojAntonín Strnad a pražský orloj - portrétAntonín Strnad a pražský orloj - Strnadovy knihyAntonín Strnad a pražský orloj - zámek Sazená
Další fotky
Antonín Strnad a pražský orloj - náhrobek v Chržíně

V astronomii stanovil přesné zeměpisné souřadnice pražské hvězdárny, pozoroval přechod Merkura přes sluneční disk a zákryty Jupiterových měsíců. V meteorologii vydal knihu s názvem Chronologický přehled přírodních událostí v Království českém, od roku 633 do roku 1700. Současné diskuze o změnách klimatu by v této knize našly jistě mnoho zajímavých informací.

Záchrana se podařila s pomocí magistrátního rady Františka Fischera a konšelé nakonec uvolnili potřebných osm set zlatých na opravu. Našel se i hodinář, malíř i řezbář, takže všechny mechanické součásti i součásti výtvarné byly obnoveny a zachovány. Antonín Strnad zemřel v roce 1799 na tuberkulózu, na zámku Kinských, v Sazené u Kralup nad Vltavou.

Včera, 16:37
Lidé rádi používají různé příměry. Některé jsou používané velmi často a ztrácejí tak na významu....
Včera, 14:12
Pluto bylo v srpnu roku 2006, a to na pražské vesmírné konferenci, zařazeno mezi trpasličí...
Včera, 12:32
O podstatě komunistické spravedlnosti se začátkem 50. let u nás přesvědčil americký novinář William Nathan...
Včera, 10:12
Když v roce 1679 francouzský matematik a fyzik Denis Papin vynalezl hrnec, v němž lze...
Včera, 08:04
Původně provizorní nádraží sloužilo cestujícím od 7. července 1947 a přečkalo veliký rozvoj autobusové dopravy...
4.7.2020
Nevíme, jaký názor by na to měli v Americe, ale pro náš humoristický měsíčník SORRY...
4.7.2020
Na rozhraní Národního parku Vysoké Taury a Zillertalských Alp najdou turisté skutečný přírodní unikát, jeden...
4.7.2020
O prázdninách můžeme začít s nakládáním ovoce do alkoholu a cukru. A na podzim si...
4.7.2020
Devátá hodina večerní byla v mnoha rodinách časem, kdy se ztišilo rádio, zkušená ruka naladila...
4.7.2020
Milovníci památek a historie jistě budou souhlasit, že v okolí Prahy se vyskytuje poměrně mnoho...
Reklama