mapa regionů
zavřít mapu
V babiččině knihovně lze najít leccos. Kuchařské knihy i nezbytnou červenou knihovnu. Příběhy chudých služtiček a továrníků zde jistě nebudou chybět. Že jsou dnešní babičky úplně jiné? No, aby ne, řídí auta, firmy a ovládají počítače. Ale ruku na srdce, nejsou dnešní cukrkandlové televizní seriály stejné, jako ty sto let staré, sentimentální příběhy?
Je téměř jisté, že k těm nejohmatanějším a nejčtenějším knihám bude patřit i snář. Nezbytná pomůcka k předpovídání věcí budoucích pro lidi, kteří nejsou vybaveni šestým smyslem. Výklad snů patřil k základnímu vzdělání čarodějů, mágů a lidí znalých krajiny za zrcadlem. Ve starověkém Egyptě i v antickém světě patřily výklady snů k marketingové nabídce svatyní všemožných božstev a opravdoví znalci patřili k velmi ceněným a trochu i obávaným lidem.
Na výklad snů se vyptávali faraonové i králové. Velmi známý příklad výkladu snů najdeme už v Bibli, kdy otrok Josef vysvětluje faraonovi, co znamená sedm krav hubených a tučných. Výklad se faraonovi líbil a učinil Josefa pánem v Egyptě. I chytrý výklad snů znamenal hodně.
Věda i církev měla k otázce snů velmi jednoznačný vztah. Pro církev to nebezpečně zapáchalo spolky s ďáblem, pro vědce to bylo šarlatánství, nehodné akademického pohledu. Plynuly věky. Naštěstí už snad definitivně žijeme v době, kdy se za čarodějnictví neupaluje, a vědci s odborným výkladem snů nepáchají akademickou sebevraždu. Tím odborným výkladem není pochopitelně myšleno, že od vědců dostanete kondiciogram, který vám řekne, co vás čeká a nemine.
Jedním z prvních vědců, kteří začali brát lidské sny vážně a pokročili významně v terapii lidské psychiky na základě těchto snů, byl švýcarský lékař, psychoterapeut a zakladatel analytické psychologie, Carl Gustav Jung (26. 7. 1875 – 6. 6. 1961). Lidé spíše znají Freuda. Jednak se narodil v Příboru na Moravě, ale hlavně zaujal širokou veřejnost tím, že většinu psychických problémů ztotožňoval s problémy v sexualitě člověka.
O devět let mladší Jung byl ve svých výkladech mnohem komplexnější. Lidskou psychiku se snažil pochopit na základě výkladu snů, umění, mytologie a náboženství. Pro starší generaci vědců to bylo šarlatánství, ale tímto vývojem si zkrátka musí projít vše nezvyklé a platí to stále. Jeho dosud naprosto nezvyklý přístup však vedl k velmi hlubokému pochopení příčin schizofrenie.
Jeho hluboký vztah k mystice mu pomohl pochopit, že vědomí i nevědomí člověka spolupracují a jedno bez druhého se neobejde. Terapeutická metoda spočívala v tzv. aktivní imaginaci, kdy pacienti svoje sny zpracovávali do obrazů. Vytvořil tak diagnostiku, ve které stanovil, jak určovat poměr mezi vědomím a nevědomím, protože každé duševní onemocnění má tento poměr jiný. Záběr Jungovy činnosti se pochopitelně nedá popsat v jednom článku a vyžaduje hluboké studium. Jungův přístup ke snům a jejich výkladů již za šarlatánství dávno pokládán není. Je to naprosto seriózní léčebná metoda.
