Přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem je nazván na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který jím proplul v roce 1728. Úžinu však už osmdesát let před ním zdolal Semjon Ivanovič Děžňov. Dnes by tento mořeplavec oslavil narozeniny.
Semjon Ivanovič Děžňov se narodil 7. března 1605. To, že se stane známým mořeplavcem, však tehdy ještě nikdo netušil. Jeho příběh se začal psát mnohem, mnohem později.
Průliv, který odděluje Ameriku a Asii, ale i Tichý a Severní ledový oceán, je široký osmdesát osm kilometrů při průměrné hloubce třicet až padesát metrů. V souvislosti s historickými teplotními změnami na Zemi a následným vysokým poklesům a nárůstům vodní hladiny ovlivňoval Beringův průliv významně dění na americkém a asijském kontinentě. Během poslední doby ledové totiž došlo k velkému poklesu hladiny oceánu, který se projevil vystoupením souše právě v oblasti průlivu. Tato souš pak vytvořila spojnici mezi oběma zmíněnými kontinenty, po které se dalo přejít suchou nohou. V souvislosti s tímto přírodním úkazem pak mohlo docházet k migraci předchůdců původních obyvatel Ameriky. Archeologické nálezy z oblasti hovoří o době před více než 13 300 lety.
Amerisko-ruské ostrovy: na každém z nich je jiný den
Beringův průliv vlastně spojuje Beringovo s Čukotským mořem, přičemž prochází Děžněvovým mysem v nejvýchodnějším výběžku Asie u Čukotského poloostrova a Mysem prince Waleského na aljašském Sewardově poloostrově, který je zase nejzápadnějším výběžkem Ameriky. Uprostřed průlivu se pak nachází americko-ruské souostroví nazvané Diomédovy ostrovy. Proč americko-ruské? Souostroví je totiž tvořeno dvěma ostrovy vzdálenými od sebe zhruba tři kilometry. Jeden patří Rusku a druhý USA. Ruský ostrov má rozlohu dvacet devět kilometrů čtverečních a žije na něm kolem čtyř stovek obyvatel. Ten americký má rozlohu pouhých šesti kilometrů čtverečních se sto osmdesáti obyvateli – příslušníky původního národa Inupiatů. Mezi oběma ostrovy prochází státní hranice i mezinárodní datová hranice, která je hranicí, při jejímž překročení se mění datum.
Jak to bylo s Děžněvem?
Průliv je sice nazván na počest ruského objevitele s dánskými kořeny Vituse Beringa, který se místními vodami plavil v roce 1728, ovšem prvním ani zdaleka nebyl. Jako první ze známých evropských mořeplavců totiž proplul Beringovým průlivem už v roce 1648 Semjon Ivanovič Děžňov. Beringovi se navíc ani nepodařilo proplout celým průlivem, na rozdíl od Děžňova, který průliv překonal od severu k jihu v celé jeho délce. Historicky však ostrouhal, pokud tak můžeme nazvat fakt, že jeho jménem je nazván „pouze“ nejvýchodnější pevninský výběžek Asie, již zmíněný Děžněvův mys.
Co přinese budoucnost?
Jaká bude budoucnost Beringova průlivu, nevíme. Co však víme, je, že už dnes existují smělé plány na propojení Ruska a USA pomocí přemostění nebo podkopání tunelem. Z ruské strany by tak mohlo dojít k propojení obou států, obou světadílů, stejně, jako například při propojení pevninského Ruska s Krymským poloostrovem. O reálnosti takového projektu jsou však stále vedeny debaty.
Zdroj: SAMOJLOV, Vjačeslav Aleksandrovič. Děžněv a jeho doba.
