Záměr zařadit Moravský kras na seznam světového přírodního dědictví UNESCO, který ministerstvo životního prostředí představilo loni, čelí ostré kritice zevnitř. Leoš Štefka, který stál v čele Správy CHKO Moravský kras čtyři desetiletí, od roku 1980 do roku 2020, zveřejnil na webu strážců přírody krasu jasné stanovisko: Punkevní jeskyně, propast Macocha ani Kateřinská jeskyně podle něj jednoduše na světovou úroveň nedosahují.
Štefka srovnal českou lokalitu s krasovými oblastmi, které jsou již do prestižního seznamu zapsány. Zmínil slovinské Škocjanské jeskyně s největším podzemním kaňonem v Evropě, přeshraniční systém Slovenského a Aggteleckého krasu nebo filipínskou podzemní řeku Puerto Princesa. Na tomto pozadí pak konstatoval, že Moravský kras, přestože si ho cení, hodnotami těchto území nedosahuje.
Kritika ovšem nesměřuje jen ke srovnání s konkurencí. Štefka zpochybnil i samotné podklady předložené organizaci UNESCO. Materiály podle něj nepravdivě tvrdí, že lokalita není ovlivněna cestovním ruchem a že v ní neproběhly výrazné zásahy do přírodního prostředí. Ve skutečnosti masová návštěvnost v minulosti poškodila krápníkovou výzdobu a historické práce spojené s vybudováním podzemní plavby, včetně odstřelů a ražeb, nevratně zasáhly do hydrologie Punkevních jeskyní.
Za hlavní motiv návrhu považuje Štefka snahu o další zvýšení návštěvnosti, což vidí jako chybný směr. Punkevní jeskyně přitom patří k nejnavštěvovanějším v celém Moravském krasu, každý rok je vidí přibližně 200 000 lidí. „Z jiných lokalit je známo, že neúměrné zvýšení návštěvnosti přináší konflikty jak s ochranou přírody, tak i s místními obyvateli,“ upozornil Štefka. Vyjádření ministerstva životního prostředí k celé věci v době zveřejnění informací zjišťovala Česká tisková kancelář.
Zdroj: Stráž přírody CHKO Moravský kras
