Bitva u dvou rybníků. Vojenský zázrak a brilantní využití terénu

Jihočeská krajina je magická. Zadumaná, s tichými hladinami rybníků i hlubokými lesy. Jako stvořená pro meditaci nebo rozjímání nad věcmi, které člověka přesahují. Byla taková vždy. V dnešních časech, i před šesti stoletími, zde člověka napadaly hluboké myšlenky, hodné řeckých filozofů. Myšlenky vznešené, touha po návratu k dávným ideálům. Chialistické blouznění a jistota, že se někde něco pokazilo, a proto nastal čas k nápravě. Nebylo divu, že náprava světa začala právě zde, v té líbezné, mírumilovné krajině. Dvacet let pak byla svědkem požáru, který nebylo v lidských silách možné uhasit.

Byl to zástup, který se dal přehlédnout jedním mrknutím oka. Čtyři stovky mužů, žen i dětí. Putovali pěšky, i na dvanácti selských vozech. Jen ti staří a slabí se vezli. Ostatní se trmáceli po blátivých cestách. Tam, kam ještě nedosáhlo slunce, se ještě krčily zbytky sněhu doznívající zimy, a led křupal pod nohama.

Nebylo divu, byl teprve konec března a v patnáctém století byly zimy tuhé. Devět jezdců doprovázelo tuto zvláštní skupinu, která vypadala naprosto bezbranně. Skupinu, na které by si jistě s chutí smlsl každý, řádně ozbrojený, jízdní oddíl. Také se brzy našel, kořist vypadala opravdu velmi lákavě.

Bitva u Malešova byla pro Žižku tou poslední a zároveň nejkrvavější

Pár stovek selských otrapů, vedených několika muži v letech, kteří jistě brzy upustí meč vysílením. Dva tisíce koní proti devíti. Každá vojenská příručka tehdejší doby by řekla, v takovém případě odhodit zbraň, padnout na kolena a prosit vítěze o milost.

Dva tisíce proti devíti. Však se na ně podívejte. Takové místo by si mohl vybrat jedině sebevrah, nebo člověk, který je opravdu zvyklý pouze kydat hnůj. Ukryjí se za směšnou vozovou hradbu, a sami nám skočí do pasti. Kam chtějí ti blázni utéct? Z každé strany rybník, za nimi nějaká bažina a hráz. Hrdlo láhve je širší, odtud nám neutečou. Vůbec nezáleží na tom, že ten jeden rybník je vypuštěný.

Bitva u Horažďovic dopadla nerozhodně, více z ní ale získal Žižka

Psal se 25. březen roku 1420.  Husité opustili Plzeň, která jim rozhodně nesvědčila, před několika dny. Vzdálenost mezi Plzní a Sudoměří u Písku se za těch šest set let jistě nezměnila, byla stále sto deset kilometrů, jako dnes a všichni již měli putování v lezavé zimě plné zuby.

Cílem bylo Hradiště hory Tábor, ke kterému zbývalo dalších čtyřicet kilometrů. Katolickým pánům se rozhodně nelíbil fakt možného zesílení posádky tohoto čerstvě nalepeného města a rozhodli se zaútočit.

FOTO: Jihočeská idyla

Jihočeská idyla - Rybník DehtářJihočeská idyla - Jihočeský rybník za jasného dneJihočeská idyla - Hráz rybníkaJihočeská idyla - Porážka železných pánů v bitvě u SudoměřeJihočeská idyla - Jihočeská louka

To, co se tenkrát odehrálo, je předmětem mnoha knih, odborných publikací, vojenských historiků, i lidí romanticky založených jako byl třeba pan Jirásek. Bitva, která se stala legendou. Vojenský zázrak, brilantní využití terénu a fakt, že není úniku, to vše se spojilo a připravilo pětinásobné přesile nepřátel těžkou porážku. Oběti byly na obou stranách a nebylo jich málo.

Bylo to něco tak nového, nečekaného, že se bitva u Sudoměře dostala i do legend a pověstí. Prádlo naházené do bahna rybníku Škaredý, do kterého se zamotaly nohy koní, útočících jezdců, patří zřejmě do říše pohádek. Zajímavější je údaj o tom, že slunce nečekaně brzy zapadlo a v nastalé tmě se železní páni pobili mezi sebou. Nabízí se možnost zatmění slunce. To skutečně proběhlo, ale o celý rok dříve, 26. 3. 1419. Je tedy docela možné, že kronikáři tento údaj zaznamenali, ale spletli se o rok. Nebo se jim spíše tento fakt líbil a hodil se, tak ho přidali jako zázrak, který pomohl husitům k vítězství.

 

Slovanská mytologie
Dnes, 10:40
Zatímco o řecké či římské mytologii se dnes žáci učí prakticky na každé škole, staly...
Včera, 16:26
Alespoň tak o tom vypráví anglická legenda z 11. století o lady jménem Godiva, manželce nadutého,...
Včera, 14:45
Ředitelství silnic a dálnic zahájí 12. července Celostátní sčítání dopravy 2020 (CSD). Výstupy z CSD...
Včera, 14:00
Bylo to v době, kdy se římské impérium začalo zalykat vlastní velikostí. SPQR se rozkládalo...
Včera, 11:31
Jak jsme se okrajově zmínili v nedávno publikovaném příspěvku na webu Našeho Regionu o hypotetické...
Včera, 09:59
Srážka dvou vlaků, při níž přišlo o život 42 cestujících, se stala v pražských Kbelích...
Včera, 08:12
Začátek léta má většina z nás spojen s borůvkami. Někdo na ně vyrazí s bandaskou...
9.7.2020
Protože to je barva holčičí a žádná normální osoba mužského rodu přece nechce být osobou...
9.7.2020
Císař rozhodně dnes nemá dobrou náladu. Jeho služebnictvo už si ani nepamatuje, kdy se naposledy...
9.7.2020
Středověký a nedobytný, po staletí shlížející na soutok Vltavy a Otavy, to je gotický královský...
Reklama