Sýček obecný se živí především drobnými hlodavci, zejména hraboši polními. Kořist sýček překvapuje rychlým výpadem ze své pozorovatelny a následně ji uchopí silnými drápy. Menší kořist požírá na zemi, tu větší si odnáší na nějaká vyvýšená místa.
Ve starověkém Řecku byl sýček vnímán jako posvátný pták, který doprovázel bohyni moudrosti a boje Pallas Athénu. Ve starověkém Římě se však sýček již stal poslem smrti a negativních zpráv. A v tomto pojetí bývá vnímán dodnes, viz lidové rčení „nesýčkuj“.
V minulosti byl sýček obecný na našem území velice rozšířeným ptačím druhem. Ještě přibližně před sto lety se u nás předpokládal výskyt sýčka obecného v dostatečném počtu jedinců. V letech 2001 – 2003 byl počet hnízdících párů sýčka v České republice odhadnut již pouze na 250 – 500 párů a jeho stavy i nadále klesaly.
V první polovině roku 2015 uvedla Akademie věd České republiky, že se blíží vymření sýčka. V listopadu roku 2017 potvrdil ohrožení sýčka vyhynutím ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, přičemž jako hlavní důvod uvedl zvýšené užití hnojiv a pesticidů v zemědělství. Je tak narušen přirozený potravní řetězec, neboť hlodavci, kteří jsou hlavní složkou potravy sýčka, a to zejména hraboši polní, následkem používání těchto látek hromadně vymírají.
V současné době v České republice žijí sýčci zejména na severozápadě Čech. Podle vyjádření příslušných státních orgánů bude použití jedovatých složek pečlivě zvažováno, a to individuálně ve všech příslušných lokalitách. Zároveň budou podporována přirozená hnízdiště sýčka. Veřejnost je přitom žádána, aby na svých zahradách zakrývala sudy s dešťovou vodou, v nichž se sýčci často utopí.
V roce 2018 se stal sýček obecný Ptákem roku České republiky. Jako nejohroženější sova v České republice je momentálně skutečně na pokraji vyhynutí s pouhými 100 – 130 zbývajícími páry. Český stát tedy pro něj vyhlásil záchranný program.