Kibuc Negba byl založen v roce 1939 skupinou mladých Židů z Polska jako opevněná osada se strážní věží obehnaná palisádou, tj. osada typu Hradba a věž. Šlo o první trvalé židovské osídlení v poušti Negev, tehdy na tzv. Mandátním území Palestina. Slovo kibuc je specifický výraz pro izraelskou, obvykle zemědělskou osadu, která hospodaří na principu kolektivního vlastnictví.
Na počátku druhé fáze první arabsko-izraelské války byla Negba nejjižnější izraelskou osadou. Obklopovalo ji množství kopců a její obrana byla rozdělena po jejím obvodu na 13 sektorů propojených komunikačními zákopy.
Egyptská motorizovaná jednotka na něj v součinnosti s leteckým bombardováním zaútočila 21. května 1948, přičemž hlavním cílem útoku bylo zastrašit a vyhnat obyvatele kibucu, tedy izraelské osadníky. Při obraně Negby tehdy padl oblastní velitel, když se pokoušel sestřelit egyptské letadlo. I v dalších dnech se Egypťané neustále pokoušeli narušovat obranu kibucu. Proto se velení brigády „Givat“ rozhodlo do kibucu jako posilu poslat dvě minometné čety z 53. praporu.
Když 2. června 1948 došlo k dalšímu útoku, kibuc bránilo 70 vojáků z brigády „Givat“ a 70 jeho obyvatel včetně deseti žen vyzbrojených celkem 80 puškami, 200 ručních granátů, 500 tzv. „Molotovových koktejlů“, čili zápalných lahví, 20 samopaly, 8 kulomety, 5 minomety a 1 tarasnicí. Egypťané měli k dispozici 1 prapor pěšáků podporovaný tanky a obrněnými auty a 3 baterie polních děl. V úmyslu měli kibuc obklíčit a potom na něj zaútočit ze všech stran.
Samotný útok začal v noci z 1. na 2. června dělostřeleckou přípravou a 7 tanků a 12 obrněných vozů se na jihozápadní straně dostalo až na vzdálenost 100 metrů od palisády kibucu. Jeden tank byl při tomto útoku zasažen a další dva najely na miny. Egyptská pěchota podporovaná obrněnou technikou a letectvem zároveň zaútočila na kibuc ze severovýchodu, ale jeho obránci dokázali tento útok odrazit. V 11 hodin se Egypťané rozhodli znovu zaútočit pod kouřovou clonou, opět neúspěšně. V kibucu už měli prvních 8 padlých a 11 zraněných, ale vzdát se nepřipadalo v úvahu. Zvlášť, když ztráty Egypťanů byly po druhém útoku odhadnuty na 100 mrtvých a raněných. To zřejmě také egyptské jednotky přimělo k tomu, aby se stáhly. Izraelští osadníci svůj domov ubránili.
K dalšímu útoku na kibuc Negba došlo 12. července, ale díky jeho hrdinným a obětavým obráncům se ho Egypťanům nepodařilo dobýt ani tentokrát. A ani nikdy jindy, přestože ho obléhali až do října 1946. Teprve tehdy se izraelské armádě podařilo ovládnout území kolem Negby. Na památku těchto událostí byl na místním vojenském hřbitově postaven pomník, který představuje muže-farmáře a ženu-ošetřovatelku a jejich syna, vojáka. Je vyroben z bronzu a na výšku měří čtyři metry.
Po válce prošel kibuc Negba obnovou a rekonstrukcí, v roce 2014 byl zprivatizován a zbavil se kolektivistických prvků. Dnes v něm žije asi 850 převážně izraelských obyvatel.
