Z Ostravy nově přímý let do Keni. Zimní nabídka letiště v Mošnově se rozrůstá
Letiště Leoše Janáčka Ostrava chystá na zimu přímé lety do keňské Mombasy a prodlužuje provoz do egyptského Marsa Alam i mimo hlavní sezonu.
Letiště Leoše Janáčka Ostrava chystá na zimu přímé lety do keňské Mombasy a prodlužuje provoz do egyptského Marsa Alam i mimo hlavní sezonu.
Oblíbené prázdninové destinace se pomalu otvírají Čechům. Jak padají čísla nakažených, tím více se otvírá destinací bez povinné karantény.
Amarnské období představuje v dějinách starověkého Egypta náboženskou, kulturní i uměleckou revoluci. Tuto dobu zosobňují Amenhotep IV., který nedlouho po korunovaci přijal jméno Achnaton, jeho manželka Nefertiti a Achnatonův syn Tutanchamon.
Za první necelé čtyři týdny si výstavu s poklady z egyptských archeologických nalezišť přišlo do Národního muzea v Praze prohlédnout zhruba 17 tisíc lidí.
A neexistovala by, kdyby britský archeolog a egyptolog Howard Carter (9. 5. 1874 – 2. 3. 1939) neučinil objev století a nenašel hrobku faraona Tutanchamona. Na vědce, který začínal kopírováním egyptských svitků a maleb, to je úctyhodný výkon, který provázela jistě i závist. Má pověst o faraonově kletbě kořeny právě tady?
Jak k tomu došlo? Caesar byl původně členem tzv. prvního triumvirátu, vládl s dalšími dvěma politiky, s Pompeiem a Crassem, což vlastně byla diktatura těchto tří osob. Když Crassus zemřel, dělil se Caesar o moc už jen napůl s Pompeiem. Oba dva však sledovali stejný cíl – uchvátit veškerou moc jen a jen pro sebe…
Jazykům, kterými nemluví žádní rodilí mluvčí, obyčejně říkáme, že jsou to jazyky mrtvé. Není to úplně šťastné pojmenování a já s ním nesouhlasím. Když je něco mrtvé, tak to navenek přestává existovat. Například jazyk latinský. Základ mnoha evropských jazyků, řeč vzdělanců středověku. Vědecké názvosloví se bez něj neobejde. A co třeba etruština, která je oříškem dodnes? Bohužel, koktavý a kulhavý císař Klaudius už nežije. Byl posledním, o kom je známo, že jí ovládal slovem a písmem.
Tento egyptský světec a mučedník dokázal něco jinak nemožného. Po krutém mučení si zpíval a dál velebil svého Boha. Na jeho pohanského nepřítele to udělalo takový dojem, že zatoužil také vyznávat náboženství, které svým věřícím dává takovou zázračnou moc a sílu.
Při příležitosti stého výročí objevu Tutanchamonovy hrobky byla 21. 8. 2019 slavnostně zahájena neobyčejná výstava Tutanchamon RealExprience. Tato výstava je k vidění ve staré, nádherně zrekonstruované budově Národního muzea v Praze.
Lidské dějiny jsou dějinami válek. Je to zvláštní, lidé touží po míru, skloňují ho ve všech pádech, ale učebnice dějepisu jako kdyby psala ruka od krve. Škrtněte války a zůstane jen doslov, který nikdo nečte. Učíme se o statečných vojevůdcích, kolik bitev vyhráli, jak velkého území se zmocnili. Psát o bolesti a zmaru, to se jaksi nehodí a není to hrdinské. Ty statisíce mrtvých, které pomohly do učebnic jenom jedinému jménu, už nevidíme.
Stručně řečeno, Polsko doplatilo na rozdělení Evropy po napoleonských válkách ve prospěch vítězů, tedy také Ruského impéria. Ozbrojenému povstání proti němu se zúčastnil i mladičký Aleksander Głowacki. Svět literatury ho ale zná a jeho čtenáři ho milují jako Bolesława Pruse.
Přestože je téměř nemožné kočky vycvičit jako plnohodnotné členy armády, i ony měly v průběhu času malé, nicméně významné úlohy v mnoha různých vojenských konfliktech. Přinášíme několik důkazů.
Čtenáři milovali v šedesátých a sedmdesátých letech jeho knížky proto, že jejich prostřednictvím atraktivní formou poznávali pozoruhodný svět starověku. První písmo, ohromující pyramidy a lidi s radostmi i starostmi nakonec velmi podobnými těm našim. Zamarovského tvorba má však i svou temnou stránku.
Zdálo by se, že nám nemůže být nic vzdálenějšího, přesto lidé ve starém Egyptě uvažovali podobně jako my a byli nám schopni své úvahy předat. Jako třeba v písni zapsané v hrobce krále Enjótefa před obrazem harfeníka, která začíná: „Žij vesele svůj den a radost ať je s tebou!“