Lidé odešli, písmo zůstalo. Obrázkové písmo, hieroglyfy, zápisy a informace staré tisíce let, odolávaly svému rozluštění velice dlouho

26.12.2019
Karel Dudek
Další fotky

Evropa se dosud krčila v polozemnicích, nebo v chatrčích z proutí a kůry, když se na březích Nilu rozkládala mocná říše. Nejstarší dosud známá civilizace. Lidé odešli, písmo zůstalo. Obrázkové písmo, hieroglyfy, zápisy a informace staré tisíce let, odolávaly svému rozluštění velice dlouho. V porovnání se svým stářím byly rozluštěny vlastně teprve včera.

Na jeho počátku byla deska z černé žuly, tvarem i velikostí připomínající náhrobek. Byla nalezena v červenci 1799, francouzským důstojníkem dělostřelectva Pierrem Bouchardem. Stalo se tak u města Rossete. Dnes toto město naleznete pod názvem Ar – Rašíd, v deltě Nilu. Napoleonův důstojník o svůj nález přišel současně s porážkou francouzské vojenské expedice do Egypta, a od roku 1802 se deska nachází v Britském muzeu v Londýně.

Objevil pro nás starý Egypt, svět nečekaně podobný tomu našemu

Rosettská deska obsahuje děkovný přípis egyptskému králi Ptolemaiovi V. Epifanovi, z roku 196 před naším letopočtem. Na desce jsou vytesány tři obsahově shodné texty, ve třech druzích písma. Hieroglyfy, démotické, zjednodušené egyptské písmo a řečtina. Ta byla rozhodující, protože v době vzniku desky byla úředním jazykem. Rosettská deska a její nápisy byly rozluštěny v průběhu následujících dvaceti let. Její luštitelé byli skutečně na tento úkol připraveni. Oba byli polygloti, kteří mluvili více jak desítkou jazyků. Prvním vědcem, který se pokusil odhalit její tajemství, byl britský polyhistor a univerzální vědec Thomas Young, který prolomil démotický text v roce 1814. Popravdě, měl na práci klid a čas, seděl přeci v Londýně.

FOTO: Rosettská deska

Rosettská deska - Rosettská deskaRosettská deska - Rosettská deskaRosettská deska - Rosettská deskaRosettská deska - Rosettská deskaRosettská deska - Rosettská deska
Další fotky
Rosettská deska - egyptRosettská deska - Sfinga gizaRosettská deska - pyramidyRosettská deska - hieroglyfy

Jean-François Champollion, (23. 12. 1790) francouzský archeolog a zakladatel egyptologie, na tom byl v tomto směru podstatně hůř. Francie byla tehdy ve varu a tento vědec, pro kterého byla vždy věda víc než politika, dokázal celkem bez námahy být podezříván z nedostatku loajality jak Napoleonem, tak Ludvíkem XVIII. Po bitvě u Waterloo mu dokonce hrozilo zatčení a galeje za velezradu. Unikl na poslední chvíli, do švýcarského Grenoblu. I jemu pomohly hluboké znalosti mnoha řečí.

Text Rosettské desky definitivně kapituloval v roce 1822. Vědci na sebe vzájemně žárlí a ani Thomas Yong nedokázal překročit svůj stín. Požadoval na Champollionovi, aby uznal jeho zásluhy na rozluštění některých písmen. Rozhořel se spor, kterému byl dán i politický rozměr mezi Francií a Velkou Británií. Champollion se ukázal být velkorysým. Nakonec některé Youngovy objevy uznal, nicméně jeho prvenství, které mu věda právem přiznala, už zůstalo dodnes neohroženo.



Nepřehlédněte