Státní zástupce zrušil stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté kvůli vyvěšení plakátu s protižidovským textem v občerstvení s kebabem v centru Plzně obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.
Otřesný čin palestinských teroristů vyvolal děsivou odezvu.
Demonstraci kritizující odvetné kroky Izraele v Pásmu Gazy po útocích ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás, která se bude konat v neděli od 16:00 na pražském Václavském náměstí, budou hlídat desítky policistů včetně členů antikonfliktního týmu.
Český velvyslanec v Kuvajtu Martin Dvořák se nezachoval zrovna diplomaticky. Na svém instagramovém účtu zapózoval s izraelskou vlajku a židovskému státu vyjádřil podporu. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat – Kuvajt si velvyslance předvolal. Případ se odehrát ve vyhroceném čase, kdy po několika letech relativního klidu ozbrojené střety mezi Izraelem Palestinou znovu eskalují.
Stávající ministr zahraničí Tomáš Petříček a dva jeho předchůdci Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg napsali do Práva otevřený dopis „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“. Text vzbudil poprask, reakce byly nesouhlasné i souhlasné.
Se všemi tituly se Kalif al-Hakim (13. srpna 985 – 13. února 1021) nazýval Boží služebník a jeho apoštol, imám al-Hakim bi-Amr Alláh, velitel věřících. A že jim velel doopravdy, nejen formálně. Do dějin se zapsal bezohlednou likvidací baziliky Svatého hrobu. Ale nejen tím.
7. října 1985 se čtyři palestinští teroristé dopustili poněkud zmateného teroristického činu, únosu osobní dopravní lodi se 748 pasažéry na palubě. Lze mluvit o štěstí, že o život přišel jen jeden z cestujících a celá akce nakonec vyzněla jaksi do ztracena.
Došlo k ní v roce 1967 a skutečně trvala jen šest dní, od 5. do 10. června. Sovětský svaz a s ním celý socialistický blok včetně Československa stál tehdy na straně arabských států s Egyptem v čele. Podle toho byl také tehdy ve sdělovacích prostředcích obraz této války zkreslován. Jak to tedy bylo doopravdy?
Kibuc Negba se tak stal symbolem statečné obrany izraelských osadníků proti armádám arabských států, které vpadly do Izraele ihned poté, co byla 14. května 1948 vyhlášena jeho samostatnost. Začala tzv. první arabsko-izraelská válka (15. 5. 1948 – 20. 7. 1949), v Izraeli právem zvaná Válkou za nezávislost.
Přišel na svět přesně v té době, kdy byl jeho rodný Izrael donucen vést řadu válek s okolními arabskými státy. Moše Dajan se jim rozhodně nevyhýbal a válka se mu skutečně stala řemeslem. Nakonec dosáhl naprostého vrcholu, stal se náčelníkem generálního štábu své země.
Jako „německý podzim“ bývají označovaná sedmdesátá léta v Západním Německu (NSR) provázená útoky tzv. „městské gerily“, jejíž ideologie byla postavena na marxismu a maoismu. Těmi nejhoršími „městskými partyzány“ byli bezpochyby Baader a Meinhofová.
Před 70 lety, 23. března 1949 Izrael ustoupil z dobytého území a uzavřel příměří s Libanonem. Tím došlo k důležitému zvratu v tzv. První arabsko-židovské válce, v níž chtěli arabští sousedé zlikvidovat právě vzniklý stát Izrael. Ten se jim však dokázal ubránit, a to i díky Československu.
Původem byl šejch, po zranění v mládí skončil na invalidním vozíku a obrátil se k náboženství. Jeho organizace Hamás má na svědomí životy tisíců lidí, především izraelských civilistů. První cílený útok izraelského letectva přežil, druhý už ne.
Jako izraelský politik zasahoval po řadu desetiletí do běhu světa a tím i našich životů. V politice ustál všechno, srdce mu, a to doslova, zlomilo až úmrtí milované manželky. Když 9. března 1992 v 3.30 hodin podlehl těžkému srdečnímu infarktu, přišel nejen Izrael o velkého muže.