Řadu let za sebou se Břeclav umístila na prvním místě v soutěži nejlépe třídících měst v Jihomoravském kraji. Přesto má i Břeclav rezervy. Navíc odborníci upozorňují, že po separaci odpadu chybí v ČR zázemí pro efektivní zpracování a využití plastů.
Ačkoliv v médiích je často prezentováno, že Česká republika patří na špičku v třídění odpadů, je to jen poloviční informace. Své o tom ví Mgr. Tibor Buk, ředitel břeclavské pobočky společnosti AVE. „Jako obyvatel Břeclavi a šéf firmy, která má na starosti svoz odpadů, jsem na jedné straně pyšný, že občané našeho města třídí odpady, a díky tomu město vyhrává soutěže. Jenže to nám stačit nemůže a nebude!“
Problematika odpadů je velmi komplexní záležitost. Jde nejen o to, do jaké míry obyvatelé třídí, ale také, co se odehrává po separaci na třídicích linkách. Využití odpadů je totiž v České republice nedostatečné, ačkoliv odborníci například o plastových lahvích jasně hovoří jako o cenné surovině. V současnosti jsou však kvůli levné ropě ceny PETu tak nízké, že recyklace zdaleka nevyužívá možnosti tohoto materiálu.
Hmotnost celkového odpadu zpracovaného v pobočce Břeclav rok od roku roste. Třídírna s překladištěm odpadů, která slouží k shromáždění odpadů z obcí a okolního průmyslu, zpracuje ročně přes 40 tisíc tun, přitom množství za poslední dva roky vzrostlo vždy přibližně o 20 %. Výrazně roste objem především průmyslového odpadu, dále papíru a skla. Břeclavská třídírna společnosti AVE zpracovává taktéž dřevěný odpad, z něhož jako jedna z mála vytváří dřevní štěpku. Tu lze dále efektivně využít, například jako palivo.
„Bohužel plastu se to prakticky vůbec netýká. Materiálové využití plastů v ČR se pohybuje kolem 30 až 35 %, téměř 40 % plastu se spaluje. Dosud bylo takzvané termické využití považováno také za recyklaci,“ vysvětluje Tibor Buk. Využití plastových odpadů má přitom při správném uchopení mnoho synergií, které lze díky propagaci tzv. oběhového hospodářství využít ekonomicky i společensky. Oběhové hospodářství je založeno na tom, že materiály mají několikeré využití a díky tomu nedochází k nesmyslnému a drahému plýtvání drahocennými surovinami.
Plasty se dají využít jako cenná druhotná surovina, je ale potřeba zajistit správné podmínky pro recyklaci. Po efektivním vytřídění lze z plastového odpadu vyrábět třeba palety, svodidla, stavební materiály, zahradní nábytek, obrubníky, mobiliář obce – podobně jako se z gumového granulátu z pneumatik získává surovina pro stavbu dětských hřišť. Důležité však je, aby tyto materiály byly podporovány, měly prioritu při využití, byly např. zvýhodněny – jen tak jsou zajímavější pro investory. Plastové odpady díky tomu dostávají nový život a mohou opět sloužit.
„Nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne,“ připomíná Tibor Buk, „a spoustu odpadů mohou občané třídit nebo odevzdat do sběrného dvora přímo ve městě. A zda má za současných okolností vůbec smysl třídit odpad? Jednoznačně ano, většina obsahu žlutých popelnic najde uplatnění, ale pro skutečné zlepšení životního prostředí je potřeba udělat mnohem víc. Každý z nás se může zamyslet, jak omezí tvorbu odpadů. Tento životní postoj má dokonce odborný název – Předcházení vzniku odpadů. A zákonodárce mu v novém zákoně o odpadech věnoval celý paragraf 12,“ uzavírá ředitel břeclavské pobočky společnosti.
Zdroj: jv
