„Na várku jsme použili dva typy ječného sladu – světlého a mnichovského. Na varně byla aplikována nejnáročnější metoda dekokčního rmutování a to na tři rmuty. Ke chmelení jsme použili pouze hlávkový chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který jsme si sami vlastnoručně v pivovaře usušili. Poté jsme nechali mladinu zkvasit vlastními spodními kvasinkami v otevřených kádích. Mladé pivo potom měsíc dozrávalo v ležáckém tanku,“ popsal výrobu Petr Janík, spolumajitel Břevnovského klášterního pivovaru.
Ve výsledném pivu je znatelné ovocné až květinové aroma, doplněné o lehké sladové tóny. Hořkost je zpočátku výraznější, ale s krátkým dozníváním, kde převládá plné, sladové tělo. Speciál Opatský ležák má 12,7 stupně EPM, 4,7 % alkoholu.
„Touto várkou jsme chtěli vzdát hold panu opatovi, bez kterého si dnes neumíme Břevnovský klášter představit a díky kterému jsme mohli obnovit nejstarší český pivovar,“ dodal Petr Janík.
Převor Siostrzonek dostal čestný titul arciopat
V neděli 14. ledna zažil Břevnovský klášter opatskou benedikci, uvedení opata do úřadu. Titulem „arciopat“ byl poctěn P. Prokop Siostrzonek. Siostrzonek byl převorem – administrátorem kláštera od roku 1999, loni v listopadu ho kapitula benediktinského arciopatství v Břevnově zvolila 61. opatem břevnovského kláštera. Břevnov je arciopatstvím od roku 1993, kdy mu titul udělil papež Jan Pavel II. u příležitosti tisíciletého výročí založení kláštera.
„Oficiálně jsme titul obdrželi při příležitosti milénia založení kláštera. Jistě to bylo i ocenění osobnosti mého předchůdce Anastáze Opaska,“ řekl převor Siostrzonek, jehož Opasek do řádu přijímal a od kterého má také jméno svého řeholního patrona, sv. Prokopa. Na konci prosince 1989 jmenoval opat Anastáz Opasek, tehdy stále ještě z exilu, Prokopa Siostrzonka břevnovským převorem.
Cesta ke službě na vinici Páně
Petr Prokop Siostrzonek (* 1957 v Českém Těšíně) studoval v letech 1976-83 teologii v Litoměřicích. V roce 1977 se setkal s Alešem Gwuzdem, benediktýnským mnichem, který v té době spravoval domaslavickou farnost. V letech 1979–1981 absolvoval základní vojenskou službu u raketometného oddílu v Plzni. Během studií na bohoslovecké fakultě složil 11. července 1982 první mnišské sliby. Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 25. června 1983 olomouckým ordinářem Josefem Vranou. Primiční mši sloužil 3. července 1983 v kostele Božského Srdce Páně v Českém Těšíně. Po ukončení studií působil jako kněz ve farnostech olomouckého arcibiskupství (např. Ostrava – Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí).
V důsledku smrti kněze Gwuzda vstoupil Prokop Siostrzonek v přímou tajnou komunikaci s opatem Opaskem. Jeden z těchto dopisů byl odhalen Státní bezpečností, která mu v rámci vyšetřování nabídla spolupráci. Jelikož ji Prokop Siostrzonek odmítl, ztratil státní souhlas s vykonáváním funkce kněze a dva roky pracoval v Tesle Rožnov. Na základě komunikace s opatem Opaskem vyhledal opata Augustyna Jankowského z kláštera benediktýnů v Týnci u Krakova, u kterého složil 26. července 1987 věčné sliby vázané na klášter v Břevnově. Po získání státního souhlasu byl kaplanem ve Strážnici a v létě 1989 byl přeložen do Ratají u Kroměříže.
Od jara 1990 se do Břevnova vraceli čeští benediktini
Byli mezi nimi ti, kteří doposud žili v civilních zaměstnáních nebo jako diecézní kněží v Československu, ti, kteří se vrátili ze zahraničních klášterů, aby spolu s novými kandidáty obnovili mnišský život, nejprve v samotném Břevnově, poté postupně i v dalších klášterech v Rajhradě na Moravě a pražských Emauzích.
Dnes nevelká komunita benediktinů v Břevnově částečně vykonává duchovní správu farnosti při kostele sv. Markéty a v nedalekém kostele Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Benediktini nemají jednotné poslání, konkrétní činnost je dána především polohou kláštera, jiná je na venkově, jiná ve velkoměstě. V Břevnově provozují hotel a restauraci, sály prelatury pronajímají k pořádání společenských a kulturních akcí, v areálu kláštera potom působí Břevnovský klášterní pivovar.
