Mikrořasy by mohly v budoucnu výrazně pomoci s čištěním odpadních vod. Výzkumníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně aktuálně pracují na řasách s umělou inteligencí. Řasy chtějí prostřednictvím modifikace naučit reagovat na nežádoucí chemické látky, například antikoncepci v odpadních vodách.
Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky. „Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětluje Denisa Debnárová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU.
V rámci projektu řeší doktorandka nejprve hormonální látky, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i u lidských sídel například z hormonální antikoncepce. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy chemických látek. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová.
Celý proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy zareagují ve chvíli, kdy se vybraná chemický látka objeví ve vodě. „Když bychom řasu dali do obyčejné vody, nic se nestane. Jakmile se v ní ale objeví zvolená látka, řasa sama problém vyhodnotí a začne ho řešit tak, že na sebe látku cíleně naváže, čímž značně technologii čištění vody zjednoduší,“ vysvětlila vědkyně. S jinými látkami by ale řasy reagovat neměly, a tak ve vodě vždy zůstane vše, co má.
Takto vyčištěná voda by se podle Debnárové mohla používat například k zavlažování na polích nebo při dodržení požadované kvality i k napájení zvířat. „Čištění odpadní vody je technologicky náročné, a tak si rychle každý ekonom spočítá, že je výhodnější například zavlažovat pitnou vodou. Jenže to nebude řešení navždycky,“ zmínila Debnárová. Ve výsledku by tedy mikrořasy mohly pomoci lépe hospodařit s dostupnou vodou.
Na ústavu chemie pracují i na dalších variantách čištění vody. Obdobný projekt, který ale pracuje s přirozeným seskupením mikroorganismů, představila před časem doktorandka Vladimíra Tarbajová. Mikroorganismy pro výzkum vědci odebrali přímo v terénu z jezírka blízko rekultivované skládky. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,“ popsala Tarbajová. Ta zkoumá složení mikroorganismů, kdy každý druh je v něčem výjimečný a jinak dokáže znečištění odbourat.
STO
