• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Brno má do deseti let vytápět teplo z jaderné elektrárny Dukovany

    26.6.2022

    Na přípravě horkovodu, který má do Brna přivést teplo z jaderné elektrárny v Dukovanech se dohodly Městská společnost Teplárny Brno a energetická společnost ČEZ. Do konce léta chtějí posoudit ekonomické, právní a technické náležitosti a do konce roku připravit investiční záměr. Odhadem by horkovod mohl být v provozu za deset let.

    Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše by měla stavba stát vyšší jednotky miliard korun, přesněji bude částka známá na konci září. „Je to infrastrukturní projekt, který se vyplatí Brnu i České republice. Je potřeba myslet strategicky na spoustu let dopředu, abychom neopakovali chyby předchozích vlád, kvůli nimž je energetická bezpečnost Česka prakticky nejhorší v Evropě,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

    Kolik budou lidé platit za teplo v nadcházejí topné sezoně v Brně, není ještě zřejmé. Nicméně generální ředitel Tepláren Brno uvedl, že aktuálně firma nakupuje plyn čtyřikrát dráž než před rokem. Brno je v současnosti závislé na dodávce plynu z 80 procent, přičemž Česko je závislé na ruském plynu z 97 procent. V nejbližších letech Brno dokončí instalaci třetího kotle v areálu SAKO Brno a také instalaci kotle na dřevní štěpku v Teplárnách Brno, což sníží závislost města na 50 procent. Polovina roční spotřeby jsou dva miliony GJ tepla ročně. A právě tento objem má zajistit dukovanská elektrárna. Technologicky to bude zařízené tak, že ve chvíli, kdy se bude vyrábět teplo pro Brno, se bude vyrábět méně elektřiny, než je standardní produkce. Z elektrárny povede horkovodní potrubí dlouhé 42 kilometrů do městské části Bosonohy, odkud povedou dvě větve, které zajistí „obchvat“ Brna. Teplo má být dostupné všem Brňanům, nejen stávajícím zákazníkům, kterých je zhruba 250 tisíc. Teprve později bude zřejmé, zda bude vhodné napojit na horkovod i obce, které leží na trase.

    O horkovodu se uvažovalo již v 80. letech minulého století, kdy se elektrárna dostala do provozu. Před deseti lety už se projekt usilovně připravoval, ale nakonec byl pozastaven. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Dnes je situace jiná nejen kvůli dramaticky vyšším cenám plynu, ale i kvůli tomu, že plyn je považovaný za přechodný zdroj na cestě k čisté energetice a za jeho spalování se budou platit emisní povolenky.

    ČTK



    Nepřehlédněte