Začněme však od začátku. Anežka byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Narodila se v roce 1211, přesné datum není známo. Jako královské dceři se jí dostalo výchovy a hlubokého vzdělání, nejvíce v premonstrátském klášteře v Doksanech. Vzdělání se snoubilo s krásou a Přemysl, jehož životní filozofií bylo, přidávat se k tomu, od koho mu kynul okamžitý a větší prospěch, začal uvažovat o tom, jak dceru Anežku výhodně provdat. Anežka se stala obětí nechutných mocenských intrik a tahanic. Byla nabízena jako na trhu, ale ani jeden z předpokládaných sňatků nevyšel. Vše ukončila až smrt jejího otce.
Když v roce 1230 nastoupil na trůn její bratr, jako král Václav I. situace se obrátila. Václav měl svoji sestru velmi rád a ponechal ji naprosto svobodnou vůli k rozhodování. Anežka, znechucená předchozími lety, a ponížená jako žena, se rozhodla zasvětit svůj život Bohu, a péči o nemocné. Rozhodla se pro duchovní dráhu. Anežku motivovala i její ctižádost, jako královská dcera nebyla žádnou ušlápnutou bytostí. Uměla dobře využít možností, které ji byly nabízeny, měla přeci podporu krále. Ovládala dokonale latinu, němčinu, italštinu, slovem i písmem, což na tu dobu bylo něco naprosto mimořádného.
V roce 1232 spolu se svým bratrem Václavem I. založila první ryze český, řeholní a špitální Řád křížovníků s červenou hvězdou. Až půjdete po Královské cestě ze Starého města na Karlův most, podívejte se vpravo. Kostel sv. Františka u mostu je sídlem tohoto řádu. Následovaly kláštery ve Stříbře, Mostu, Chebu a dokonce i ve slezské Vratislavi. Klášterní špitály vznikaly i jinde.
Anežka se stávala legendou a světicí v srdcích všech lidí, kterým pomohla. Zní to možná trochu pateticky, ale měli bychom si uvědomit, že jsme ve třináctém století. Královská dcera, které kynul klidný, spokojený život v blahobytu a bez starostí, začne pečovat o nemocné. Anežka zemřela 2. 3. 1282, milována lidmi v celé zemi. První pokus o její svatořečení učinila již její praneteř Eliška Přemyslovna i Karel IV. Marně. Musely uplynout téměř tři čtvrtiny tisíciletí, než se to podařilo. Právě včas, protože proroctví stále platí a naplňují se.
