V roce 1790 se francouzské, Ústavodárné shromáždění rozhodlo, pro vytvoření nové soustavy jednotek. Jako jednotka délky měla být desetimiliontina vzdálenosti mezi pólem a rovníkem, měřeno nejdelším poledníkem, který prochází Francií. Byl vybrán poledník a vzdálenost mezi městy Dunkerque a Barcelona, což je rozdíl 10° zeměpisné šířky. Později byla tato vzdálenost, pro vyšší přesnost, prodloužena až na ostrov Formentera, na Baleárách. Opusťme však nyní Francii a vraťme se do Čech.
Okolo lesa, pole lán, hoj, jede, jede z lesa pán… Komu píseň schází, zaplatí dva mázy… Neustoupím ani o píď… Uvidíš, zač je toho loket… To by snad stačilo. Je téměř jisté, že všechna úsloví, nebo písně, či básně vznikly kdysi velmi dávno. Středověké míry a váhy si rozhodně nepotrpěly na jednoduchost. Vyznat se v nich, bylo takřka nad lidské síly, a to nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi jednotlivými městy.
Délkovou mírou v Čechách byl pražský loket, jehož etalon lze najít na zdi Novoměstské radnice v Praze. Aby to nebylo tak snadné, vězte, že v Čechách v té době bylo šestnáct různých délek tohoto lokte. Pro kupce bylo velmi snadné se dostat do problémů s tehdejšími kontrolory. Tento středověký systém zavedený v roce 1268, platil až do roku 1765, kdy Marie Terezie uzákonila nový systém, jehož výchozí jednotkou byl tzv. vídeňský sáh, což je přibližně 1,896 metru. Od této délky byly odvozeny další jednotky, stopy, palce, čárky.
Vraťme se na začátek předcházejícího odstavce. Pokud byl kolem lesa pole lán, bylo to zřejmě pole po kolektivizaci, protože lán byl délkovou mírou 7,4 km. Zaplatit dva mázy, to znamenalo necelé tři litry piva. Nikoliv tedy metr piv, ale pouze šest piv. Pokud jste neustoupili ani o píď, bylo to asi 20 cm. To znamená, že ten, kdo neustoupil ani o milimetr, už patří do novověku. Pokud jste měli uvidět, zač je toho loket, bylo to 59,3 cm. Blázinec, že? Metr a jeho násobky či zlomky, to bylo nesmírné zjednodušení. Na konci června 1799 byl vyroben první měděný etalon a v prosinci téhož roku byl metr definitivně schválen.
Následujících osmdesát let, bylo časem zmatků a změn. Staré jednotky se zakazovaly i povolovaly, podle toho, kde zrovna vládl. Nakonec v květnu 1875 podepsalo osmnáct zemí tzv. Metrovou konvenci. Nutno říci, že Rakousko Uhersko rozhodně nezůstávalo pozadu. Přihlásilo se k metrickým jednotkám již i čtyři roky dříve, v roce 1871. Úředníci byli rozumní a ponechali lidem na seznámení dlouhých pět let. Metrický systém začal v mocnářství platit na Nový rok 1876. Francie byla právem pyšná a cítila se polichocena. Jako výraz vděčnosti poslala všem osmnácti zemím, sdruženým v konvenci metrové etalony vyrobené z platiny. Přestože se přesnost metru dnes již definuje jinak než tehdy, na metrickém systému se nic nezměnilo. Na této planetě jsou jen tři země, které metrický systém nezavedli. USA, Libérie a Barma.
