Letos ocenění získal vědecký pracovník Karel Žák, který se kromě své práce snaží vědu i zpopularizovat veřejnosti a vydavatelka a fotografka Marie Holečková, která ve svých knihách propaguje město Beroun.
Ceny města Berouna se poprvé udílely v roce 2013, kdy městu šéfovala bývalá starostka Šárka Endrlová. Vůbec poprvé se tyto ceny předávaly u příležitosti 95. výročí vzniku samostatného Československa a tato tradice se v Berouně udržela dodnes. K samotnému předávání tehdy došlo 31. října. Ocenění získal Vladimír Izbický za dlouholetou činnost v kulturní oblasti a za své dlouholeté zásluhy o obnovu povědomí o historické hrnčířské tradici Berouna. Druhé ocenění putovalo ke Smíšenému pěveckému sboru Slavoš, který v roce 2013 slavil čtyřicáté výročí svého znovuobnovení.
Kdo může cenu získat?
Ocenění může získat každý, kdo se nadmíru a dlouhodobě zasazuje o propagaci Berouna. Dále člověk, který je velmi úspěšný ve svém oboru. Nebo osobnost, která vykonala skutek hodný uznání a ocenění. Podmínkou je, aby daná osoba, nebo její skutky měly přímý vztah k Berounu. Nemusí jít pouze o jednotlivce, nominovat je možné i kolektiv.
Návrhy pak mohou podávat jednotlivci, orgány města, členové zastupitelstva, politické strany, občanská sdružení a hnutí a společenské organizace, které ve městě působí minimálně tři roky. O udělení ceny pak rozhoduje na návrh rady zastupitelstvo města hlasováním.
Ocenění mohou užívat titul „Nositel Ceny města Beroun“ a jsou zapsáni do kroniky města a do Pamětní knihy čestných poct města Beroun. Příjemným bonusem je také pět tisíc korun českých pro oceněného jednotlivce a deset tisíc korun pro kolektiv.
Jak šel čas s cenami města
Po prvním ročníku získali v roce 2014 ceny malíř, grafik, fotograf a ilustrátor Karel Souček a dlouholetá ředitelka berounského Muzea českého krasu Jana Čapková. V následujícím roce to byl spisovatel a autor proslulých Příběhů včelích medvídků Jiří Kahoun a bývalá ředitelka Farní charity Beroun Jana Civínová. V minulém roce získali cenu cvičitelka Božena Kebrlová a fotograf Zdeněk Zůna.
S každým nositelem Ceny města Beroun byl navíc natočen krátký medailonek s povídáním o jeho profesním životě. Za povšimnutí rovněž stojí, že s výjimkou prvního ročníku, získali vždy ocenění muž a žena.
Karel Žák: Vždy jsem se chtěl dozvědět něco navíc
Karel Žák je geolog a geochemik. Po studiích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (obor ložisková geologie) se skutečně výzkumu rudních ložisek jako svému hlavnímu tématu asi po 20 let věnoval. Později, hlavně pod vlivem Václava Cílka a Vojena Ložka, převážila témata blízká kvartérní geologii, geomorfologii a krasovým procesům. Píše rovněž populárně naučné knihy. Tématem jsou potom často tři krajiny, které jsou mu blízké, Český kras, Brdy a Křivoklátsko, se snahou o propojení poznatků přírodních i společenských věd.
Jaký byl pocit převzít toto ocenění?
Když bych zhodnotil celý ceremoniál, z mého pohledu vše proběhlo velmi důstojně a příjemně.
Jak jste se dostal ke své profesi?
V mládí jsem sbíral minerály, ale poté jsem s tím přestal. Geologie pro mne poté byla jednou z možností. Přemýšlel jsem nad studiem různých oborů z přírodních věd a nakonec se rozhodl právě pro ni. Možná mě ovlivnilo právě ono sbírání minerálů z dětství.
Co vás v práci motivovalo?
Vždy jsem se zkrátka chtěl dozvědět něco navíc, co ještě nevím. Myslím, že to platí pro každého dobrého vědce.
Na čem nyní pracujete?
V rovině vědecké se nyní zabývám výzkumem tektitů. Jde o horninu, která vznikla při dopadech kosmických těles na povrch zemský. V Čechách jsou to například Vltavíny. Pracujeme nyní na novém projektu, tentokrát mimo hranice České republiky. V rovině popularizační připravujeme další knihy z oblasti Středočeského kraje.
Budete někoho nominovat do příštích Cen Berouna?
Tato cena je udělována spíše lidem staršího věku. Ze subjektivního hlediska mi připadá řada mých kolegů na tuto cenu ještě příliš mladá. Ostatně já jsem byl jedním z nejmladších oceněných. Do budoucna ale nevylučuji, že budu nominovat nějakého vědeckého kolegu nebo někoho z vědeckých fotografů. Doposud získávali ocenění především lidé z oblasti kultury. Určitě by si ji ale zasloužili i lidé z podnikatelského prostředí, kteří dávají ostatním práci, nebo někdo ze zdravotnictví. Uvidíme, jakým směrem se budou ceny dále vyvíjet.
Marie Holečková: Bez tajemství by život ztratil sůl
Novinářka, vydavatelka i fotografka – společným průsečíkem těchto činností je kniha. Podle jejích slov jde o takové knihy, které lákají lidi putovat krajinou. Do míst, kde zůstaly stopy dávné historie, skryté studánky, mohutné balvany, ale i drobná boží muka. Letos vydala již 99. knihu. Usmála se, že v roce stého výročí naší státnosti se snad podaří vydat i tu stou, věnovanou opět Berounsku a samozřejmě Berounu, kde se narodila a s rodinou žije.
Jaký byl pocit převzít toto ocenění?
Nejprve jsem měla trochu obavy, protože takové ocenění vás zavazuje vůči blízkým, veřejnosti i sobě samé. Když vás lidé znají, je každý váš pohyb vidět z jiného úhlu. Ve chvíli, kdy už člověk něco za sebou má, ale podle mne není na škodu, aby převzal takovou zodpovědnost. Co se týče samotného předávání, velmi mne potěšil proslov pana Václava Cílka i slova pana starosty Ivana Kůse.
Jak jste se dostala ke své profesi?
Už od první třídy jsem byla velkou čtenářkou. V první třídě jsem dokonce dostala knížku Květuška a její zahrádka jako nejlepší čtenářka třídy. To mě možná předurčilo k tomu, že pak jsem byla až chorobně velkou čtenářkou. Hodně mi to dalo. Mladému člověku čtení velice rozvine fantazii. Na základní škole mě zajímala astronomie a vědecko-fantastické romány, žádné dívčí knížky jsem nedostávala. Šla jsem za tím, co mě bavilo, až jsem se dostala k současným autorům, kteří psali o záhadách.
Co vás v práci motivovalo?
Když vás něco zajímá, tak vás to žene dopředu. Hnací silou je odhalit tajemství. Bez tajemství a bez záhad by život ztratil sůl.
Na čem nyní pracujete?
Během listopadu vyjde kniha Tajemství říčky Kamenice. Jde o říční osu v Národním parku České Švýcarsko. Na knize jsme spolupracovali s výborným fotografem Václavem Sojkou. Václav Cílek nám zase napsal krásný závěr.
Budete někoho nominovat do příštích Cen Berouna?
Je tu spousta lidí, kteří by si ocenění zasloužili, ať už jsou známí či nikoliv. Přála bych si, aby každý čtenář našel někoho, kdo dělá něco navíc a zkusil ho nominovat.
