Chantal ještě pořád „neumí šésky“. I když už v Česku bydlí přes 40 let

17.8.2022
Jitka Kačánová

Roztomilá čeština herečky Chantal Poullain, která se nikdy nezbavila svého francouzského přízvuku, jí pomohla k řadě rolí tajemných a krásných cizinek. Tou nejslavnější byla její dvojrole královny i Reginy v kultovní divadelní hře Šašek a královna. A po více než třiceti letech se hra dočkala pokračování, kdy ji v roli hereckého partnera Bolka Polívky vystřídal jejich společný syn Vladimír.

Jejím rodištěm je druhé největší francouzské město a největší francouzský obchodní přístav Marseille. Dětství má proto spojené se šuměním moře a křikem racků na jeho pobřeží. Její rodiče byli výtvarníci a ona sama se věnovala baletu, a když se s celou rodinou odstěhovali do Švýcarska, vystudovala později na divadelní akademii v Ženevě herectví. Měla v plánu pokračovat dál se studiem za oceánem v New Yorku, ale pak do jejího života vstoupila láska, a ona skončila po boku svého budoucího manžela Bolka Polívky v normalizačním Československu konce 70. let.

Skvělé divadlo

Byl to pro ni pořádný šok. A stejně tak i pro její okolí. „Vzpomínám si, že když jsem přijela do tehdejšího Československa, tak mi Bolek říkal, že když se nebudu oblíkat jinak, tak bude dělat, že mě nezná. Tak jsem se musela adaptovat a jít víc do šedé, černé nebo hnědé, abych nebyla moc výrazná. Jenže já jsem to moc neuměla,“ řekla před časem Našemu REGIONu.

„Měla jsem třeba klobouk s barevnou stuhou. Stála jsem frontu na kefír, protože Bolek miloval kefír, když měl kocovinu. A slyšela jsem v té frontě nějaké dámy, jak si povídají: Podívej se na ten klobouk. Co to má na hlavě? Tak jsem se otočila a tam byla dáma a na hlavě měla takové obrovské kožešinové bombolo, co se nosilo za komunistů. Takovou chlupatou čepici ve tvaru koule. Podívala jsem se na ni, ale nic jsem jí neřekla.“

Přesto na tu dobu moc ráda vzpomíná a je ráda, že ji osud zavedl právě do tehdejšího Československa. „A to divadlo, co Bolek režíroval, to byla obrovská inspirace. Myslím, že například Šašek a královna byl dokonalým příkladem – já jsem reprezentovala moc, zlo a frustraci. To je tak kreativní. Říkám si, že v zemi, která se dostane do hlubokých problémů, může být inspirace velice silná. Ta doba mi strašně moc dala!“ tvrdí Poullain.

Milovaný syn Vladimír

Legendární představení v roce 1987 zfilmovala slavná režisérka Věra Chytilová, která Poullain později obsadila i v dalších svých filmech. A v roce 2017 pak měla premiéru hra, která v příběhu pokračuje, tentokrát pod názvem Šašek a syn. V ní se hlavní představitel a také autor hry Bolek Polívka snaží předat své řemeslo mladému šlechtici, který vůbec netuší, že starý šašek je zároveň jeho otcem, a zpočátku to naprosto odmítá.

Pro Chantal má představení obrovskou symboliku, protože když s tímto divadlem cestovali po celém světě, byla s Vladimírem právě těhotná. „To představení je dokonalé. Myslím, že Šašek a syn je vlastně hlavní důvod toho, proč jsem zůstala v Čechách – aby vzniklo tohle představení.“

Vladimír už odmala bojuje za to, aby nebyl vnímán jen jako syn slavných rodičů, ale podle své matky geny nezapře. „Má smysl pro humor, je vzdělaný, inspiruje se od svého okolí, což dělal přesně také Bolek celý život. V tom jsou si hrozně podobní. Také jsou oba tvrdohlaví a trvají na svém. Mně je podobný fyzický a také není nikdy úplně spokojený. To leze na nervy Bolkovi, ale já si také vždycky říkám, že to mohlo být lepší. To má po mně,“ řekla.

A přestože se s jeho otcem již před dvaceti lety rozvedla, pořád s ním udržuje dobrý vztah. „Byla to přece velká láska a to už vždycky zůstane. A když ne, tak to žádná velká láska nebyla.“



Nepřehlédněte