Mnoho majitelů rodinných domů, chalup a zahrad žije v přesvědčení, že na vlastním oploceném pozemku si mohou s veškerou zelení nakládat podle svého uvážení. Pokud však vezmete do ruky motorovou pilu a bez rozmyslu porazíte vzrostlý strom, můžete se dopustit závažného přestupku. Zákon o ochraně přírody a krajiny totiž přísně stanovuje, které dřeviny a za jakých podmínek smíte odstranit. Stačí překročit stanovený obvod kmene o jediný centimetr a z běžné údržby zahrady se stane správní řízení s hrozbou pokuty až do výše sta tisíc korun.
Na tuto problematiku naši redakci upozornil čtenář pan Miroslav z Vysočiny, který na neznalost legislativy doplatil po neshodách se sousedem: „Před domem nám rostl vzrostlý smrk, který byl vysazený ještě za mých rodičů. Začal stínit do oken a při silnějším větru jsem měl strach, že spadne na střechu. Vzal jsem pilu a o víkendu ho pokácel a rozřezal na topení. Za dva týdny u mě zvonila kontrola z odboru životního prostředí městského úřadu. Soused poslal fotky pařezu s metrem jako anonymní udání. Úředníci na místě změřili obvod pařezu a zjistili, že kmen měl ve výšce 130 centimetrů obvod přes devadesát centimetrů. Zahájili se mnou řízení za neoprávněné kácení bez povolení a vyměřili mi pokutu dvacet tisíc korun.“
Klíčovým pravidlem, které určuje nutnost žádat o úřední povolení, je velikost dřeviny a její umístění. Podle platné vyhlášky Ministerstva životního prostředí není povolení potřeba pro stromy, jejichž obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí nepřesahuje 80 centimetrů. Pokud je strom mohutnější, je podání žádosti na obecní nebo městský úřad zákonnou povinností. Výjimka se vztahuje na ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru jako zahrada, kde lze staré jabloně či švestky zpravidla kácet volněji, u jehličnanů, ořechů, lip či dubů však ochrana platí nekompromisně.
Důležitou roli hraje také roční období. Kácení by mělo probíhat zásadně v období takzvaného vegetačního klidu, které zpravidla trvá od začátku října do konce března. V tomto období stromy nenesou mízu a především v jejich větvích nehnízdí ptáci. Pokácení stromu v plném olistění během jara či léta může vést k dalším sankcím za rušení hnízdění chráněných živočichů.
Výjimku představují pouze situace bezprostředního ohrožení, kdy je strom po bouři zlomený, vyvrácený nebo hrozí jeho okamžité zřícení na obytný dům či komunikaci. I v takovém případě je však majitel povinen situaci důkladně fotograficky zdokumentovat a kácení nahlásit příslušnému úřadu nejpozději do patnácti dnů od jeho provedení.
Před každým zásahem do vzrostlé zeleně se proto vyplatí vzít do ruky krejčovský metr a obvod kmene ve výšce hrudníku přesně změřit. Žádost o povolení ke kácení je u fyzických osob osvobozena od správního poplatku, zatímco pokuty za svévolné poražení stromu mohou rodinný rozpočet citelně zasáhnout.
Zdroj: autorský text
