V čem je chřipka nebezpečná? Na první pohled vypadá neškodně a v tom je její nebezpečí.
„Člověk nemoc podcení, nedostatečně ji léčí nebo nevidí důvody pro prevenci. Přitom neumíme dopředu předvídat, jaký virus se každoročně objeví, v jaké podobě a v jaké závažnosti. Potom, zejména u rizikových osob, může vyvolat závažný průběh, komplikace nebo vést k úmrtí,“ říká lékař. Odpověděl i na další otázky.
Jaké komplikace chřipka způsobuje?
Hrozí zápal plic, závažný zánět průdušnice a průdušek, zánět středního ucha nebo třeba zánět srdečního svalu. Chřipka také dokáže zhoršit průběh základního onemocnění u chronicky nemocných osob.
Kdo je chřipkou ohrožený nejvíc?
V největším riziku jsou malé děti, senioři a těhotné ženy. Dále to jsou chronicky nemocní lidé bez ohledu na věk. Chronické onemocnění vede k oslabení té složky imunitního systému, která má bojovat s chřipkou. Zmínil bych ale i kuřáky. Ne vždy si uvědomují, že dlouhodobé dráždění sliznice dýchacích cest kouřem vede ke snížení tzv. slizniční imunity a tím ke zvýšenému riziku napadení dýchacích cest virem chřipky.
Kdy je nemocný nejvíc nakažlivý? Stačí, aby začal brát léky, a přestane hrozit riziko, že někoho nakazí?
Nejvíce virů nemocný uvolňuje do okolí během prvních dvou dnů nemoci, ale k vylučování může docházet po dobu 5-10 dnů. Děti vylučují viru podstatně více a 2x déle než dospělí. Proto jsou malé děti pravými spouštěči epidemie, školní děti pak šiřitely chřipky mezi dospělé. Užívání léků vylučování viru zkrátí, ale musí se jednat o tzv. protivirové léky, které předepisuje lékař, a musí se nasadit během prvních dvou dnů nemoci.
Jak se vlastně chřipka léčí?
Pokud se nejedná o komplikovaný průběh chřipky, pak se podávají pouze léky tlumící příznaky chřipky včetně horečky. Jedná se o virové onemocnění, proto antibiotika nemohou pomoci. Antivirotické speciální přípravky jsou podávány lidem v riziku vzniku komplikací.
Vypadá to, že vědci se zaměřují spíše na prevenci, tedy očkování …
Ano. Každoroční očkování proti chřipce se ukazuje jako nejúčinnější. Umí zabránit viru v pomnožení a vzniku nemoci. Samozřejmě je dobré zároveň se starat o správné fungování vlastní přirozené imunity. K tomu je potřeba dostatečný odpočinek, správný přísun vitamínu a celkově zdravý životní styl. V době epidemií je vhodné časté větrání místností, mytí rukou a pravidelný úklid „na vlhko“, protože v prachu může virus lépe přežívat.
Češi jsou často kritizováni za malý zájem o očkování. Platí to stále?
V proočkovannosti jsme na posledních místech Evropy. Ve světě je běžné, že očkování kupuje pro své zaměstnance řady podniků a firem, že nemocnice platí očkování pro své lékaře a personál, že se očkují celé rodiny. U nás se to zatím až na výjimky neděje. Rozdíl mezi proočkovaností v ČR a Nizozemí činí okolo 50 %. Doporučení Světové zdravotnické organizace pro rok 2015 je proočkovat 30 % populace bez ohledu na věk. U nás je to 5-8 % a např. V USA je to 45 %.
Čím si tento nezájem vysvětlujete?
Lidé v zahraničí jsou zvyklí nést za své zdraví odpovědnost. Zajímají se o svůj zdravotní stav.
Dá se efekt očkování nějak dokázat?
Ano, statistiky to potvrzují neustále. Zejména u seniorů a chronicky nemocných pacientů je v zahraničí prokazatelně méně úmrtí na chřipku i méně závažných komplikací.
Kdy je tedy nejlepší čas na očkování?
Nejlepší je očkování neodkládat. Začít s očkováním co nejdříve je vakcína dostupná na trhu, tedy v měsíci září a říjnu. Neumíme dopředu přesně určit, kdy začne každoroční epidemie, proto očkování v tuto doby zaručuje, že si očkovaný vytvoří protilátky ještě před sezónou. Pro ty co zapomenou nebo to v tento čas nestihnou, platí, že očkování má význam kdykoli před vypuknutím epidemie. Tedy také v listopadu nebo prosinci vycházíme-li z faktu, že epidemie u nás začíná zpravidla po novém roce.
Je vakcína živá? Může z ní pacient dostat chřipku?
Žádná vakcína, která se u nás používá, není živá, neobsahuje ani živý ani celý virus. Proto je zcela vyloučené z očkování onemocnět. Samotné součásti se viru se nikdy nemohou začít v těle množit a bez toho nemůže dojít k rozvoji nemoci.
