Na tuto plicní nemoc v České republice ročně zemře přes 3 500 lidí, tedy o 70 procent více než v posledních 10 letech. „Ve světě se roční úmrtnost šplhá k 3 miliónům,“ upozorňuje ve své zprávě Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS).
Léčena není ani polovina pacientů
Chronický kašel, zadýchávání, únava a vykašlávání hlenů – to jsou základní příznaky chronické obstrukční plicní nemoci, se kterými se podle předsedy ČPFS prof. MUDr. Vítězslava Kolka potýká téměř 700 tisíc Čechů. Cílenou léčbu však podstupuje jen část z nich. „Léčíme pouze 250 tisíc z nich. Přesně 145 tisíc mužů a 105 tisíc žen. Zbytek lidí o své nemoci neví. Přestože jim není dobře, k lékaři nejdou. Trápí se a zhoršují si nemoc špatnými životními návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením,“ upozorňuje profesor Kolek.
Nejlepší ve střední Evropě
Vysoké procento pacientů, kteří dosud ještě nebyli diagnostikováni, a nebyla u nich zahájena patřičná léčba, je alarmující. Mimo jiné i proto, že léčba této nemocni je v České republice na velmi vysoké úrovni a naši lékaři disponují v této oblasti tím nejlepším, co je na světě k dispozici. Podle Vladimíra Koblížka, zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové, mají čeští pneumologové pro nejzávažnější případy k dispozici nejmodernější léčebné postupy, jako plicní transplantace, bronchoskopické výkony, léčbu pomocí domácích ventilátorů, kyslíku a řadu nových inhalačních léků.
A co víc? Tato vysoce specializovaná léčba je u nás hrazena z veřejného zdravotního pojištění. „Co se způsobů a možností týče, jsme na tom nejlépe ve střední Evropě. Jako jedna z mála evropských zemí máme k dispozici plně hrazenou augmentační léčbu. Ta účinně zpomaluje destrukci plicní tkáně a zlepšuje prognózu – prodlužuje život o více jak 5 let – u pacientů s genetickým deficitem. Ten je zodpovědný za časný vznik chronické obstrukční plicní nemoci u mladších lidí,“ vysvětluje lékař.
Destrukci plic je třeba zavčas zastavit, pak už je pozdě
V České republice bylo v roce 2013 zavedeno moderní léčebné doporučení pro ambulance a současně spuštěna unikátní databáze těžkých pacientů, kteří jsou systematicky sledováni v krajských a fakultních nemocnicích. Léčba těch nejtěžších pacientů je však podle ČPFS nejen velmi nákladná, ale její výsledky navíc nebývají optimální. „Velká část plic je totiž v pozdní fázi onemocnění nevratně zničena,“ doplňuje Vladimír Koblížek.
Čeští pneumologové proto kladou důraz především na primární prevenci, která může podchytit rozvoj této extrémně závažné choroby v rané fázi. Zásadním preventivním nástrojem je boj s nikotinismem, resp. kouřením tabákových výrobků. Právě kouření totiž likviduje plicní tkáň s velkou efektivitou. „Boj proti cigaretové závislosti je nejúčinnějším nástrojem ve válce proti chronické obstrukční plicní nemoci. Dokáže zcela zastavit destrukci plic – zejména pokud k němu dojde v časné fázi choroby. Důležitým doplňkem primární prevence je časné cílené vyhledávání nemocných ve skupině osob s velkým rizikem jejího vzniku,“ doplňuje pneumolog Vladimír Koblížek.
Chce to systematický screening
Stejně jako řada jiných diagnóz, i tato nemoc má svůj Světový den – ten letos připadl na 15. listopad. V rámci tohoto dne zorganizoval Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) společně se Sekcí ambulantních pneumologů Den otevřených dveří v ambulancích plicních lékařů. V celkem 80 ordinacích po celé republice se o týden později – 22. listopadu – otevřeli dveře všem, kteří chtěli probrat svůj stav s plicním lékařem. „Loni jsme při podobné akci zkontrolovali 851 lidí a patologické nálezy zjistili u 120 z nich,“ vzpomíná předseda občanského spolku MUDr. Stanislav Kos, CSc.
Udělat si čas na návštěvu lékaře však může být pro řadu lidí problém. I proto se vydali plicní lékaři společně se zdravotními sestrami mimo své ordinace a ve stáncích v obchodních centrech zájemcům prováděli funkční testy plic – takzvanou spirometrii. V případě, že lékař u někoho zjistil patologické odchylky, vystavil mu ihned doporučení k jeho spádovému lékaři. Tyto aktivity však nejsou jen českou specialitou – podle profesora Kolka jdou ruku v ruce s aktivitami Evropské respirační společnosti, která má 34 tisíc členů. Díky našemu členství v této společnosti mají čeští pneumologové volný přístup k těm nejnovějším odborným informacím a společně také postupují v edukačních aktivitách pro veřejnost v rámci dlouhodobé kampaně Zdravé plíce pro život.
Úskalí léčby
Jak už bylo řečeno v úvodu – hlavním problémem, na který pneumologové v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí upozorňují, je velké procento neléčených pacientů. Svá úskalí má ale i samotná léčba. Aplikace léků je při onemocnění plic odlišná než u většiny ostatních chorob. Léky používané při léčbě CHOPN je totiž potřeba dostat přímo do plic prostřednictví inhalátorů. Pro oslabené pacienty, jejichž dech je často povrchní a namáhavý, bývá používání inhalátorů obtížné.
Plicní lékaři se tak často setkávají s tím, že pacienti tyto inhalátory neumějí správně používat, což snižuje účinnost léčby. Aktivity občanského spolku se proto kromě screeningu zaměřují i na tento problém a snaží se léčené pacienty systematicky edukovat. „Jezdíme po republice a učíme seniory správnou inhalační techniku. Všechny nabádáme, aby se hýbali a ušli denně alespoň 4–5 tisíc kroků. Tělesná zdatnost je pro léčbu chronické obstrukční plicní nemoci nesmírně důležitá,“ dodává lékař Stanislav Kos.