Jmelí je léčivou rostlinou
Stále zelená, keřovitá až 80 centimetrů vysoká rostlina roste po celé Evropě jako cizopasník v rostlinách jehličnatých i listnatých stromů. Její semena tam zanesou ptáci trusem. Semena pak zapustí kořínky do kůry stromu a rostlina se živí jeho mízou, z níž čerpá vodu a minerály. Ostatní živiny si vytváří fotosyntézou.
Jmelí je téměř nezničitelné. Usychá až se svým hostitelem, a tudíž na cedrech dosahuje stáří i čtyři sta let. Má přes tisíc odrůd a patří také mezi léčivé rostliny. Používá se při výrobě léků proti arterioskleróze, protože obsahuje lásky snižující krevní tlak a podporující snižování cév.
Do domu přináší odvahu, lásku a plodnost
Bílé bobule se srdčitými semeny podobné perlám dozrávají práv v prosinci. Proto jmelí připadalo našim předkům magické a přisoudili mu kouzelné účinky. Zavěšovali ho do domů jako ochranu před ohněm, čarodějnicemi a zlými duchy.
Tradovalo se, že jmelí splní jedno přání každému, kdo jej zašeptá do plaménku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.
Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že jmelí přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost. Muž směl políbit každou ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku utrhli políbení společně jednu bobulku, až zbyla ta poslední, se kterou se jmelí nechávalo viset do příštích Vánoc.
Slepí vztah dvou lidí?
Bobule jmelí obsahují lepivá semena. Snad proto se věřilo, že jmelí dokáže spojit dvě osoby opačného pohlaví a udržet (možná i slepit) vztah mezi nimi. Lepivá semena dala také jmelí jeho latinský název: viscum – lepidlo.
Zvyk zavěšovat zelené, stříbrné nebo zlaté jmelí k lustru či ho dávat do váziček na stůl se u nás udržuje dodnes. Věří se, že jmelí přinese do domu štěstí, když ho hlava rodiny zavěsí ráno na Štědrý den nad svátečně prostřený stůl.
