Položili jsme Janě Černochové několik otázek, protože její městská část patří mezi ty v Praze, kde se zastupitelé snaží dle kréda paní starostky řešit například současný problém klimatické krize nejen slovy na papíře, ale konkrétními preventivními kroky.
Byla to silná konkurence v roce 2014 i nyní?
Konkurence je z mého pohledu pořád stejně silná. Jen se mění jména, vynořují se nová hnutí a strany a za poslední roky se změnily zejména komunikační prostředky a kanály. Argumenty, fakta a program ustupují před lacinými, populistickými a zkratkovitými slogany a sliby, které z velké části nikdy nebudou splněny. A mnoho lidí si je zpětně ani neověřuje… V době sociálních sítí a e-komunikace je všechno mnohem rychlejší, flashovitější, a to, co se řeklo včera, jako by nebylo. Máme sice mnohem širší výběr informačních zdrojů, mezi kterými ale také jako houby po dešti rostou i dezinformace, polopravdy, manipulativní tvrzení. Je velmi těžké se v tom zorientovat. A často je i velmi složité se některým lžím a manipulacím s fakty ubránit. Kdybych se měla věnovat jenom tomu, nezbyde mi čas na práci 😊. Kdo mě zná, ví, že víc pracuji, než mluvím. Voliči mi dali svůj hlas, abych pro ně pracovala – ne se někde hašteřila a přetahovala se o lajky na sociálních sítích. Věřím, že moje práce a práce našeho Dvojka týmu je opravdu vidět, stejně tak jako moje činnost v poslanecké sněmovně. Prostě činy jsou víc než slova.
Vedete Prahu 2 už čtyři volební období. Jaké to je „naložit si na záda“ tolik úkolů?
Někdy si říkám, že jsem si naložila opravdu docela hodně, ale nikdy bych si nenaložila víc, než bych unesla. Bylo by to nezodpovědné. Navíc jsem od dětství velká bojovnice a hned tak se něčeho neleknu. A co je moc důležité – mám veliké štěstí, že práci, kterou dělám, opravdu miluji. Vlastně mi ani nepřijde, že chodím do práce, je to můj život. Opravdu, bez nadsázky. Ale určitě bych to nezvládla bez skvělých kolegů na radnici i ve sněmovně. Když tady teď o tom tak mluvím, zase se ujišťuji v tom, jaké mám vlastně štěstí.
Jaké to je, paní starostko, poprvé usednout v křesle starosty? Vzpomenete si na první záležitost, kterou jste řešila?
Odpovědnost, hrdost, patriotismus a veliká pokora… To byly první pocity po usednutí na „pomyslné křeslo“, ve kterém seděla celá plejáda výjimečných osobností jako Jan Friedländer, Jan Prokopec, Alois Bureš a další skvělí lidé. A první záležitost? Měla jsem štěstí, že už jsem 8 let na dvojce pracovala jako místostarostka a zastupovala starostu po dobu jeho nepřítomnosti. Takže jsem znala chod úřadu, všechny agendy i lidi. Ale pamatuji si úplně přesně, co jsem řešila první den ve funkci místostarostky v roce 1998. Měla jsem na starosti majetek a finance. Řešila jsem stěhování PČR do nových prostor v Sokolské ulici, které jsme pro ně prakticky nově stavěli. Stavební firma se dostala do konkurzu a hrozilo, že nemovitost PČR nepředá… Ta představa, že by policisté měli svoji agendu v krabicích a dalších xy měsíců by probíhaly soudní tahanice se stavební firmou, byla strašná. Dopadlo to dobře, zvládla jsme to vyjednat se správcem konkurzní podstaty a všechno proběhlo ve smluvených termínech. Byla to ale opravdu zkouška ohněm.
Řekla jste: „Jsem ráda, že stále platí, že činy jsou více než slova“. Je to recept na úspěch?
Spíš bych byla moc ráda, kdyby to recept znovu byl. Nechci být negativní, pořád je kolem nás spousta pracovitých, chytrých, odvážných a činorodých lidí, kteří jsou vidět. Mám ale takový pocit, že „dobře marketingově a PR prodané slovo“ v poslední době zastiňuje činy a poctivou práci.
S čím za vámi chodí lidé nejčastěji?
Občané dvojky se na mne obrací v podstatě s čímkoliv, co je trápí a co často není ani v mojí gesci. Troufnu si říct, že 100% z nich se snažím maximálně pomoci, poradit nebo je alespoň nasměrovat tam, kde by se jim pomoci mohlo dostat. Jsem za to moc ráda. Nejen, že díky tomu vím, co lidi v naší městské části opravdu trápí nebo z čeho se radují… ale také díky mojí práci jsem měla šanci poznat skvělé lidi, které bych možná jinak nepotkala a s nimiž mě pojí už více než dvě dekády přátelství.
Zlepšilo se ve vašem obvodě bydlení?
Jedním slovem se dá říci, že zlepšilo. Zlepšila se adresná i sociálně citlivá pomoc občanům, zejména seniorům a zdravotně postiženým. Kritéria posuzovacích pravidel byla stanovena tak, aby bylo možné uspokojit maximální počet žádostí těch, kteří pomoc s bydlením opravdu potřebují, a aby při jejich posuzování bylo možno postupovat s maximální transparentností. V loňském roce jsme pronajali bezmála 240 bytů – seniorům, zdravotně postiženým, sociálně potřebným a mladým rodinám.
Jak pokračuje projekt Udržitelná dvojka, kterým reagujete na klimatickou krizi?
Jsem moc ráda, že jste náš projekt, kterým se na dvojce snažíme řešit důsledky klimatických změn, zaregistrovali. Uvědomujeme si, že čelíme extrémním projevům počasí. Dochází ke zvyšování průměrné roční teploty vzduchu a čím dál častějším výkyvům teplot. Je potřeba na tuto situaci včas reagovat a minimalizovat tak negativní dopady na životní prostředí. I letos budeme pokračovat v testování systému chytrého zavlažování v parcích. Pilotní projekt z loňského roku v Sadech bratří Čapků nám ukázal, že chytré zavlažování dokáže snížit spotřebu vody až o jednu čtvrtinu a šetří i další energie. Jsme první městskou částí, která tento chytrý systém využívá. Vedle toho samozřejmě rekonstruujeme parky, sázíme stromy, obnovujeme vodní prvky a umisťujeme mlhoviště, řešíme zadržování vody v krajině, zvýšení podílu zeleně ve veřejném prostoru, budování retenčních nádrží na dešťovou vodu. Budeme ozeleňovat fasády některých domů apod.
A jak zvládáte současnou velmi krizovou situaci pandemie?
Od jara v podstatě všichni z radnice a naše krizové řízení fungujeme v režimu 7/24. Jsem nadšená z práce a nasazení celého našeho dvojkového týmu, úředníků, všech složek IZS, pedagogů našich škol, zaměstnanců Centra sociálních služeb a také z velké vlny dobrovolnictví, která se zejména na začátku pandemie ukázala velmi podstatnou.
Děkujeme, paní starostko, za rozhovor.
