Kontejner Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), ve kterém se mohli občané s plány na úpravu náměstí seznámit, se stal cílem mnoha rezidentů. K dispozici jim byli architekti i zaměstnanci radnice a IPR. V přímé diskuzi a následně dotaznících mohli zájemci uvést svá přání či výhrady k plánované podobě největšího náměstí na trojce.
„Chceme začít tím, že se zeptáme lidí. Původní plán a vizualizace se v minulosti pořádně veřejně neprezentovaly, což byla chyba,“ řekl starosta Jiří Ptáček. „Současný stav vychází ještě z doby, kdy se stavěla trasa metra A. Mnoho ploch je špatně využitých. Příkladem je třeba točna pro automobily před kostelem, která nemá v dnešní době žádné opodstatnění a zabírá velmi hodnotný prostor,“ dodává.
Co zůstane a co se má změnit Ateliér MCA návrh rekonstrukce upravil tak, aby na náměstí zůstala kašna Sjednocená Evropa od sochaře Petra Šedivého z roku 1980. Její plánované odstranění v minulosti vadilo některým politikům i umělcům. Místo asfaltových cest by na náměstí měla být dlažba a mlatové plochy.
Část současných travnatých ploch ustoupí dlažbě. „Lidé na jednu stranu chtějí více trávy, na druhou stranu ale požadují, aby se na náměstí konaly kulturní akce, které tu trávu ve výsledku devastují,“ říká zastupitel a předseda Výboru pro územní rozvoj Matěj Michal Žaloudek. V současnosti je i z toho důvodu část ploch spíše vyšlapanou hlínou než trávníkem. Trávu mají lemovat platany. Oproti původnímu návrhu na rekonstrukci, se kterým ateliér MCA vyhrál soutěž, pracuje ten současný s několika dalšími změnami, jako například: farmářské trhy se posunou východním směrem od současné polohy, stromy před kostelem už nebudou zakrývat pohled na stavbu od Jože Plečnika. Přibude i bezbariérový vstup do stanice metra.
V reakci na klimatickou změnu projekt nově počítá s vybudováním retenčních nádrží na dešťovou vodu a s aplikací vsakovací dlažby.
Nedostatečné zavlažování je jedním ze současných problémů náměstí.
„Tím, jak se téměř dvacet let čekalo na rekonstrukci, nebyla ochota investovat do údržby. Jde o náměstí celopražského významu, ale kvalita zelených ploch, které nemají umělé zavlažování, je nízká,“ uvádí starosta Ptáček.
Podle zástupce MCA Atelieru měli kolemjdoucí eminentní zájem především o navrhovaný povrch.
V minulosti panovaly obavy, že by totiž mělo přibýt více betonových ploch. Podle MCA to ale není pravda.
„Dlažba, která by zde před kostelem i podél něho měla vzniknout, by měla být na štěrkovém podloží. Skrz něj by se měla vsakovat voda,“ vysvětlují architekti. Jelikož studie počítá i se zřízením retenční podpovrchové nádrže v dolní části náměstí, voda by měla také kam odtékat. „Lidé s povděkem kvitovali především zřízení nových přechodů pro chodce, posunutí tramvajové zastávky či bezbariérový přístup do metra,“ konstatovali zástupci MCA.
Opozici se ale nezamlouvá fakt, že vedení městské části hodlá obnovit starý projekt z roku 2002.
„Projekt už je zastaralý a nesplňuje požadavky na náměstí 21. století. Rozhodně by bylo lepší vyhlásit novou soutěž, která by byla adekvátní dnešnímu stavu. Náměstí se za těch patnáct let posunulo jinam, než to architekti vnímali tehdy,“ myslí si opoziční zastupitel a bývalý starosta Alexander Bellu.
„Existuje platné usnesení zastupitelstva, které ten minulý projekt uzavřelo. Očekával bych tedy od vedení radnice, že nejprve to usnesení znovu projedná na zastupitelstvu,“ dodává.
Prostor náměstí je majetkem hlavního města, které se v minulosti memorandem zavázalo na revitalizaci finančně podílet. Cena realizace projektu se pohybuje kolem 100 milionů korun. Městská část předpokládá, že by hlavní město mělo přispět většinou nákladů. Práce na původním projektu vloni zastavila minulá politická reprezentace s tím, že rada připraví plán oprav, které zachovají rozsah zeleně, zlepší podmínky pro fungování trhů a budou celé území řešit komplexně.
„Projekt má ale platné územní rozhodnutí, proto bychom neměli měnit pevné prvky jako například umístění kašny, ale můžeme debatovat o tom, kde mají být trávníky, jaké stromy a kde se budou sázet, kde by měly být cesty a z jakého povrchu, zda asfaltové, nebo mlatové,“ uvedl předseda Výboru pro územní rozvoj Žaloudek.
Na základě připomínek veřejnosti se budeme teprve definitivně rozhodovat, jak dál, konstatují představitelé radnice a shodují se, že k náměstí je potřeba přistupovat s velkým respektem, protože jde o velmi významný prostor v pražské památkové zóně, jehož jedinečnost podtrhuje národní kulturní památka kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.
Zdroj: Jan Dvořák, Radniční noviny Prahy 3
