Ďáblova bible, kterou mám na mysli, nevznikla v Podlažicích. Nejedná se o středověký rukopis hříšného mnicha. Vznikla v cele věznice Landsberg a byla publikována 18. 7. 1925. Koncept pro její vznik byl však napsán o šest let dříve, ve Versailles. Jejím autorem byl jistý rakouský kaprál Hitler, frustrovaný maloměšťák, tuctový obkreslovač pohlednic, s nenaplněnými ambicemi, fanatickým zanícením a skvělými řečnickými schopnostmi.
Ve svém literárním díle, mizivé hodnoty, vylíčil svůj život, politickou filozofii a své plány do budoucna. Jako když pejsek s kočičkou pekli dort, smíchal všechno dohromady. Jeho oblíbený filozof Nietzsche by jistě zaplakal, ale kupodivu, tenkrát lidé v Německu byli ochotni jeho myšlenky přijmout.
Jak se to vlastně mohlo stát? V Německu, zemi nesmírně pracovitých lidí a staletou, vyspělou kulturní minulostí? Jak se mohlo stát, že uvěřili tomuto mluvkovi, který sliboval všechno a všem? Příčiny se najdou. Německo v troskách a francouzská policie, která shazuje v obsazeném Porýní klobouky Němcům, kteří nesmeknou před jejich vlajkou. Astronomická inflace s rohlíkem za miliardu marek. Miliony nezaměstnaných. Ponížení, které opravdu pálí. To bylo podhoubí, ze kterého vyklíčila hnědá, popínavá rostlina, které ovinula celou zemi, a vypěstovali ji vítězové první světové války.
Tuto knihu Hitler zprvu diktoval svým spolupracovníkům Emilu Mauricovi a později Rudolfu Hessovi, ve vězení Landsberg, ve kterém si odpykával trest za nelegální protistátní povstání a snahu svrhnout říšskou vládu v roce 1923.
Stala se biblí nacismu. Biblí stokrát krvavější než kniha Jozue. Na jejím konci bylo tolik mrtvých, že by se starozákonní proroci otřásli hrůzou. Mnoho lidí v ní četlo a mnoho se jí řídilo. V Německu se tehdy stala opravdu biblí. Novomanželé ji dostávali po svatebním obřadu od úředníka jako dar. Odevzdat Mein Kampf do antikvariátu se rovnalo velezradě. Ve filmu Obyčejný fašismus je nádherná pasáž, ve které se celá kniha píše na pergamen speciálními inkousty, váže do kůže a uzavírá do železných desek. V těch měla kniha přečkat tisíc let Hitlerovy říše.
Mein Kampf a dnešní doba? Jak k této knize přistupovat? Zákazy rozhodně ne. Což takhle větší informovaností, větší znalostí historických souvislostí? Zakázané ovoce nejvíc chutná. Co se tam asi píše, když si to nesmím přečíst, řekne si mnohý čtenář. Taková doba už tady byla, několik desítek let. Lidé jsou citliví na zákazy v tomto směru. Mein Kampf se nebude opakovat tím, že se neseznámím s ďáblovým našeptáváním. Zůstane tuctovou a bezvýznamnou knihou jen tehdy, pokud se lidé sami postarají, aby příčiny, které vedly k jejímu naplnění, už nikdy podruhé nenastaly.
