Most se zbourá
Práce na odstranění stávajícího železobetonového mostu, který byl postaven v roce 1955, odstartovaly v pátek 4. května uzavírkou Křižíkovy ulice, jež potrvá do brzkých ranních hodin 9. května. Most totiž není možné snést jako celek, ale musí být rozřezán a snesen postupně. Nejdříve bude vybourána stávající betonová deska včetně říms a poté sneseny železobetonové nosníky mostu. Vzhledem k zajištění bezpečnosti chodců i vozidel pohybujících se pod mostem se musí omezit provoz po nezbytně nutnou dobu demolice.
„Demolice mostu bude pro nás náročná technicky, ale i časově. Na samotné snesení a odstranění mostu s rozpětím 26 metrů a šířkou přemostění až 20 metrů máme jen pět dnů. Během této doby musíme stihnout vybourat staré konstrukce, rozřezat jednotlivé nosníky, snést je a odvézt na místo konečné likvidace,“ uvedl ředitel výstavby Martin Ředina ze společnosti Hochtief CZ. Negrelliho viadukt se právě v tomto místě rozděluje – jedna část pokračuje na Masarykovo nádraží, druhá do Vysočan.
Místo starého hned začnou stavět nový
Po odstranění původního mostu bude okamžitě následovat výstavba nového, jehož nová konstrukce by měla být osazena v průběhu listopadu. Stavba by měla být hotova na začátku příštího roku. Dokončení celkové rekonstrukce viaduktu je plánováno na rok 2020. Navazovat by na ni měly další práce související s výstavbou železničního koridoru na letiště, respektive na Kladno.
Podle představitelů firmy Hochtief by mělo jít o poslední část mostu, kterou je nutné zcela odstranit. Zbytek konstrukce se bude pouze sanovat. Pražané se tak nemusí bát dalších uzavírek, a to ani na karlínské straně, ani na pokračování viaduktu přes Štvanici do Holešovic. Společnost Hochtief u staveniště ve směru od metra Florenc umístila stánek, kde budou pracovníci firmy poskytovat zájemcům informace o stavbě.
Perlička z hisotrie
Negrelliho viadukt byl vybudován v letech 1846 až 1850 a jeho délka je 1110 metrů. Po Karlově mostě je druhým nejstarším přemostěním Vltavy v Praze. Pojmenován je po svém staviteli Aloisu Negrellim, který projekt převzal po tragicky zesnulém Janu Pernerovi. V průběhu minulého století došlo k několika razantním zásahům do jeho konstrukce. Důvodem byla především snaha o lepší průjezdnost mezi jeho pilíři.
