Učebna se nachází na Libeňském ostrově, poblíž místa, kde uskutečnil v letech 1926 – 1934 spisovatel, amatérský archeolog, skaut a pedagogický reformátor Eduard Štorch svůj sen. Zbudoval tu se svými žáky „dětskou farmu“, kde probíhalo část týdne vyučování v přírodě. Žáci se podíleli na stavbě, pěstovali ovoce a zeleninu a trávili zde volný čas. Farma byla otevřena po vyučování i veřejnosti, v létě zde probíhaly tábory a bylo přístupné koupaliště.
Během exkurze, která se uskuteční 14. června od 17 hodin se zájemci podívají do míst, kde původní Dětská farma stála. Průvodkyně vycházkou Michaela Zemková z Katedry filosofie a dějin přírodních věd, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze účastníkům, kromě neuvěřitelné historie místa ukáže, a děti budou moct prakticky vyzkoušet, jaká byla Štorchova metoda přirozeného poznávání a jaké výzvy přináší venkovní vyučování dnes.
Nová venkovní učebna
Symbolicky poblíž místa, kde původní Dětská farma stála, byla pod záštitou Odboru kultury Prahy 8 vybudována Spolkem Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky venkovní učebna s krytým i otevřeným prostorem k sezení. Tato stavba nejen připomíná významnou minulost místa, ale především by měla sloužit školám a veřejnosti jako zázemí pro vyučování či volnočasové aktivity. Součástí tohoto projektu je i virtuální rozvrh učebny, inspirační webové materiály pro venkovní vyučování, či možnost objednat si vyučovací hodinu na vybraná témata. Učebna se nachází u kruhového objezdu na konci ulice Menclova v Libni.
Autorka projektu Michaela Zemková nabízí školám Prahy 8 také vstupní exkurzi a seznámení s historií místa a příběhem původní Dětské farmy. Školy mimo Prahu 8 si mohou program objednat v ceně 30 korun na osobu podle aktuálních možností v rozvrhu.
Jak vyučoval v přírodě Eduard Štorch
Eduard Štorch využíval na Dětské farmě přístup, který by šlo označit jako „přirozené vyučování“, tedy že vše okolo nás se samo nabízí k výuce a učitel přijímá podněty z okolí a přirozeně je zapojuje do výuky. „Předměty tak nejsou učeny odděleně a bez kontextu, ale prolínají se jeden v druhý, v praktických činnostech je vidět jejich jasný smysl. Učení dějepisu lze zakoušet jako příběh, jehož jsme součástí, matematiku lze využít při plánování stavby kůlny nebo výpočtu tržby za právě sklizený rybíz. Netřeba mít vycpaného kosa nebo pěnkavu, když okolo poletují živé, netřeba se učit neživě o živém, které se nachází všude okolo nás,“ vysvětlila Michaela Zemková. Fungování školy bylo ale dáno jasnými pravidly, která se dodržovala. „Přísně bylo hleděno na osobní zodpovědnost za splnění úkolu, na vzájemnou laskavost a spolupráci. Rozhodně se netrestalo zabahnění, zmáčení či lezení po stromech. Odpoledne po vyučování obvykle přiváděly děti své mladší sourozence, chodily sem i mnohé děti z okolí. Mladší se přirozeně učili v kolektivu od starších a děti trávily na farmě často všechen svůj volný čas,“ doplnila Michaela Zemková.
Eduard Štorch
Eduard Štorch se narodil 10. dubna 1878 v Ostroměři a zemřel 25. června 1956 v Praze. Proslavil se svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové. Jeho nejznámějšími díly jsou například Lovci mamutů, Volání rodu, Osada Havranů nebo Minehava. Řada jeho knih získala ohlas i ve světě, byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Některé Štorchovy prózy byly zfilmovány, například Osada Havranů.
Děti byly vždy Štorchova priorita, jim zasvětil celý svůj život. Jako pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, vedl kursy plavání, bruslení i skautský oddíl, organizoval a vedl lyžařské kurzy pro učitele i mládež. Měl vizi školy jako velké rodiny, kde se učí člověk v přirozeném prostředí, společně se podílí na chodu školy i domácnosti. Poznatky a dovednosti nabývá přirozeně ve všech oblastech a smysluplně. Podobně vedl i svůj skautský oddíl, kde byl znám pod přezdívkou Sachem.
Štorchovou zásluhou je i dnešní podoba libeňského ostrova. Když probíhala ve dvacátých letech 20. století regulace Vltavy na Maninách, stát vyvlastnil veškeré pozemky včetně Libeňského ostrova. Štorch tehdy oslovil projektanta regulace ministerského radu E. Schwarzera a získal jej pro myšlenku zřízení takzvaného dětského okresu určeného tělovýchově pražské mládeže. Obec ani jiní činitelé však neměli o projekt zájem, a tak Štorch sám rozdělil oblast na menší úseky a přesvědčil organizace jako Svaz skautů, Československý Červeny kříž, spolky Domovinu a Svépomoc, aby obsadily jednotlivé části. Tak měla být zajištěna realizace jeho myšlenky, přestože jí úřady nepodpořily.
Zdroj: MČ Praha 8, Dětská farma, Michaela Zemková
