V bowlingu se pořádají turnaje na národní, celosvětové či mezinárodní úrovni. Naši závodníci se sdružují v České bowlingové asociaci (ČBA), která eviduje amatérské hráče bez rozdílu výkonnosti a věku.
Kuželky hráli už v Egyptě
V roce 1930 objevil britský antropolog Sir Flinders Petrie v dětské hrobce v Egyptě několik předmětů, z nichž usoudil, že by se mohlo jednat o počátky primitivní hry v kuželky. Pokud byl tento úsudek správný, první zmínky o hře pocházejí už z doby 3200 let před Kristem. Až dosud totiž prohlašoval německý dějepisec William Pehle, že tato zábava pochází z jeho země a to z dob okolo roku 300 našeho letopočtu. Tehdy byla součástí náboženského obřadu a o jedincích, kterým se podařilo kuželky srazit, se říkalo, že mají dobrou povahu. Ti, kteří je nesrazili, museli učinit pokání.
Ve středověké Anglii si zase získala takovou oblibu, že ji král Eduard III. roku 1366 údajně zakázal, aby muže neodpoutávala od tréninku lukostřelby. Kuželky se rozšířily i do dalších evropských zemí, hrál je například i německý teolog Martin Luther. Každá země však měla trochu odlišná pravidla. Rozvoji hry napomohl vývoj technologie herních potřeb. Do roku 1905 se koule se vyráběly z tvrdého dřeva, později přišel první model z velmi kvalitní pryže. Okamžitě přilákal hráče svým tajemným složením. I na povrch drah se začaly používat jiné materiály. Průlom přinesl vynález automatického zvedače a stavěče kuželek, jehož prototyp vznikl v roce 1951 v Michiganu.
Kuželky nebo bowling – je mezi nimi rozdíl?
Ano, je! V kuželkách je na dráze jen devět větších kuželek sestavených do obrazce kosočtverce, odlišná je i koule. Na dráze hraje jeden hráč tak dlouho, dokud nenahází stanovený počet hodů. Hladká koule o průměru sto šedesát milimetrů nemá otvory a váží přibližně 2,8 kilogramu. Dříve se dělala z asfaltu, dnes ze saduritu. Je tvrdá a křehká, proto na ni není možné kouli házet, ale pokládat, aby se ve chvíli vstupu na dráhu jen valila. Hra je fyzicky náročnější a namáhavější.
Bowling se hraje s deseti kuželkami z tvrdého javoru nebo z plastu a hráči se střídají, čímž má hra má větší spád a napětí. Větší koule mají tři otvory a jsou z polyuretanu. Mají striktně daný průměr a liší se hmotností. Rozdíl je i v počítání shozených kuželek. Bowling můžeme hrát vlastní koulí, kuželky pouze tou, která je k dispozici v kuželně. Při bowlingu musíme mít speciální obutí, kuželky můžeme hrát v jakékoli sportovní obuvi.
Není hod jako hod
Že si při bowlingovém zápolení užijeme spoustu legrace, o tom není pochyb. K dosažení cíle, tedy sražení kuželek, musíme brát v úvahu několik aspektů. Důležitá je váha koule, její rychlost, úhel, ve kterém zasáhne kuželku a hlavně přesnost hodu, a také správné držení koule.
Při hodu míčem se obvykle díváme přímo na cíl. Bowlingoví hráči se na kuželky téměř nedívají. Mnohem jednoduší je sledovat značky na dráze, než jen tak koulet na vzdálený cíl. Určitě se nemusíme trápit tím, že to neumíme, nepůjde nám to, nebo budeme vypadat hloupě. Ve správné herně dostaneme od obsluhy kromě zapůjčené obuvi také přesnou instruktáž, jak na to a zábava může začít.