zavřít mapu
Je to sopka, která už po tisíciletí patří ke koloritu Evropy. Nejen k tomu geologickému, ale i uměleckému. Sopka, která se chová k lidem současnosti dosud velmi slušně, a jejich životy nechává na pokoji. Zřejmě i z tohoto důvodu byla v roce 2013 zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. I dnes, třeba právě teď, o sobě dává vědět. Třeba tím, že nerespektuje protikuřácký zákon a vyřadí tak z činnosti blízká letiště.
Druhá nejvyšší,(3325m) a zároveň nejaktivnější sopka Evropy je známá už od starověku. Pro puntičkáře uvedu, že nejvyšší sopkou je Pico de Teide, na Kanárských ostrovech. Zde je třeba upozornit, že tato sopka do Evropy patří pouze geopoliticky. Geologicky již patří k africké, tektonické desce. Sicílii však vévodí Etna. Je to velmi pracovitá sopka, a plným právem se dostala na seznam šestnácti nejnebezpečnějších sopek světa. V této oblasti je na tomto seznamu ještě Vesuv a Santorini. Vesuv si svoji daň vybral už v roce 79 našeho letopočtu, a následky jeho erupce si můžeme prohlédnout v Pompejích. Nyní by na řadě byla Neapol a vědci to velmi dobře vědí.
Ale i Etna by se mohla červenat. Přibližně před osmi tisíci lety došlo k sesuvu východního svahu. Dodnes je tato proláklina o rozměrech 7 x 5 km známá jako údolí Býků. Mohutná vlna tsunami se prohnala východní částí Středozemního moře a podstatnou měrou přepsala historii starověkých kultur v této oblasti. Zde je třeba poznamenat, že to byl jen slabý odvar toho, co předvedla sopka Santorini v době, kdy zde, ve Středomoří, již kypěl bohatý život. Sedmnáct století před Kristem, to opravdu již není pravěk. Vlna o výšce téměř sto metrů neměla konkurenci, a tato katastrofa biblických rozměrů nabízí i mnoho teorií milovníkům záhad.
Soptící Etnu popisuje i Publius Vergilius Maro, ve své Aneidě. Sicilané však na svoji horu nedají dopustit a promíjejí občas spad popílku, nebo sem tam rudě zářící krátery proti nočnímu nebi. Sopka totiž není jenom smrt, ale i život. Vyvrhované materiály každoročně znovu a znovu zúrodňují úpatí hory, kde se daří vinné révě a ovocným sadům. Zemědělství si přichází na své. A nejen zemědělství. Velmi významný příspěvek do městských pokladen v okolí sopky přináší i tzv. sopečný turismus. Každoroční příliv statisíců turistů, kterým se Etna občas předvádí jako páv v zámeckém parku. Občas zakašle, a lidé tleskají. Lze si jen přát, aby i v dalších staletích zůstala civilizovanou sopkou, jak se sluší na civilizovaný světadíl.
