Na prvním beatovém festivalu v Praze se Olympic ještě příliš nezviditelnil, všichni měli uši hlavně pro skupiny Framus Five s Michalem Prokopem, Synkopy 61 s Petrem Smějou a slovenské The Beatmens s Dežem Ursinim, kterým se říkalo „slovenští Beatles“ a na jejichž koncertech se ječelo jako v Liverpoolu. Ale díky semaforskému pořadu Ondráš podotýká v roce 1963 dal již o sobě Olympic vědět a také tím, že pak natočil řadu písniček i pro první beatovou edici BigBeat Mladého světa.
Kdo za to může
Beatlemánie popadla za uši i studenta košířské jedenáctiletky. Tehdy bylo sice obtížné Beatles osobně uslyšet a uvidět, ale jiné obyčejné křepčící kluky s kytarou, to se dalo. A pak Petr Janda potkal kamaráda Mildu, který mu přehrál Elvisovu desku Hound Dog. Trochu pařili a deska se rozbila na dvě půlky. K tomu podotýká: „On ji jakožto sběratel luxusního zboží odmítl, tak jsem si ji vzal s tím, že si ji nalepím na jinou desku. A to jsem taky učinil. Ta deska opravdu hrála a pouštěl jsem ji až do totálního vydření.“ No a tím to začalo. Elvisem, beatlemánií i Semaforem, kde v pořadu Ondráš podotýká dostal Petr Janda příležitost se předvést. Zpívala tu celá plejáda zpěváků, Miki Volek, Pavel Bobek, Naďa Urbánková, Josef Laufer, Yvonne Přenosilová, ten pořad byl 55krát reprízován.
Mají melodičnost a grády
Původně v kapele hrál na doprovodnou kytaru Jiří Laurent, na klávesy Jaromír Klempíř, na bicí F. R. Čech. Pak se kytary ujme Ladislav Klein, kláves Jiří Berka a bicích J. A. Pacák. Hrají v sestavě: Janda-Klein-Berka-Pacák-Chrastina. Natočí první album, Želva. Písničky skládá dvojice Petr Janda (hudba)/Pavel Chrastina (text). Zatímco beatlesovský Perný den zaplavuje Evropu, naše rádio hraje první olympické hity Dej mi víc své lásky a Želvu. Zpívají všichni. Od frontmana po bubeníka, beatlesovsky. Zpívají s nimi Yvonne Přenosilová i Miki Volek, ten však přechází do Old Stars a Yvonne do Apollobeatu.
O něco později, na začátku 70. let Jan Hauser jde do Bacilů a přichází Jiří Korn, za krátko přechází na sólovou dráhu. Za bicí usedá místo „Jéni“ Pacáka, který se chce věnovat jen výtvarnictví, Petr Heyduk z Golden Kids. Petr Janda je vyhlášen Beatmanem´66. V té době vycházejí další desky, druhé album Pták Rosomák a pak i čtvrté, Olympic 4. Do textování se pouští Zdeněk Rytíř. Olympic se setkává s Johnym Holidayem, „francouzským Elvisem“, který jim nabízí koncerty v Paříži. Petr Janda stihne natočit desku a film Olympic v Paříži. Olympici upoutali Čechy i Pařížany písničkami Želva, Pták Rosomák, Dej mi víc své lásky, Krásná neznámá, Dynamit, Kufr, Z bílé černou, Hvězda na vrbě. Ale přicházejí 70. léta a atmosféra pro bigbítové písničky? Nic moc, spíš pro „střední zábavný proud“. V té době se rockové grády z písniček Olympiku vytrácejí.
Teprve ve druhé polovině 70. let Česká televize připomene jejich hity. Když do skupiny jako kytarový toreador přichází baskytarista Milan Broum, vnáší do jejich hudby opět pořádný původní náboj. Milan Broum říká: „Nikdy jsme nepředstavovali avantgardu, ale dokázali jsme přilákat další a další generační vlny.“ Olympik hraje na sokolovském festivalu 11minutový rockový maratón a má znovu velký úspěch. V roce 1977 vychází album Marathón, v angličtině LP The Street, 1982 album Rockenroll. Hudební publicista Ivan Rossler si jich váží pro jejich melodické i originální písničky, vytříbený styl a velkou vytrvalost. Jsou to čeští „Stones“. Petr Janda říká: „Kapely, které kolem sebe slyšíme, to možná hrnou do lidí větším nářezem, ale těch, které jsou vskutku originální, je málo.“
Rokenrolový maratón
V devadesátkách už mají vlastní nakladatelství a managerku. Vracejí se do Bunkru, Lucerny i do smíchovského Futura. Vítězí v Českém slavíkovi´94, na koncertech to vře. To, co se mění, jsou parametry sálů, kde hrají. Sedí jim odjakživa víc familiární klubová atmosféra. V roce 2003 vybojovali zlatou desku za nahrávku Olympic slaví 40 let. V letech 2005, 2007 a 2013 jsou v Austrálii na turné. V roce 2009 má Olympic vlastní internetové vysílání, rok na to Jandův muzikál Ať žije rokenrol, jsou celkově pátí v Českém slavíkovi´2013 a vydávají svoji 19. desku Souhvězdí drsňáků. Na desku, vinyl, Back To Love se však čekalo neuvěřitelných 42 let! Ať je to, jak je to, to byli a jsou slovy sportu hudební maratónští běžci.
