Havlíček v pondělí navrhoval vládě otevřít skiareály od pátku. Podmínkou by bylo dodržení opatření proti šíření koronaviru jako povinné rozestupy a respirátory třídy FFP2 ve frontách a na lanovkách. Návrh přísnějšího režimu bude podle Havlíčka spočívat v menším počtu přepravovaných lidí na lanovkách a zejména v systému kontrol a následků za nedodržování opatření v lyžařských střediscích.
Předseda komunistů Vojtěch Filip po hodnocení smlouvy s ANO uvedl, že podle jeho informací bránili spuštění skiareálů ministři za ČSSD. Dodal, že to chce s Hamáčkem probrat. Šéf Ústředního krizového štábu Hamáček se dnes na twitteru postavil proti otevření sjezdovek. „V situaci 9 000 nově nakažených denně, přeplněné nemocnice, vyčerpaní zdravotníci, reprodukční číslo blížící se jedničce, britská mutace viru za rohem – to není moment na otevírání sjezdovek,“ napsal.
Hamáček se dnes po jednání krizového štábu ostře ohradil proti tomu, že by měla vláda otevřít lyžařské areály, protože se jednalo o podmínku KSČM při hlasování o prodloužení nouzového stavu. „Jsem zděšen, že by se mělo o boji s epidemií rozhodovat jinak než odborně, tedy na základě ultimát či dohod v zákulisí,“ uvedl. Dodal, že jako ministr vnitra dbá o bezpečnost obyvatel, rozhoduje se podle svého vědomí a svědomí a na základě doporučení odborníků. „Nikoliv nějakých handlů s KSČM,“ uvedl.
Hamáček připomněl, že v Evropě k šíření viru loni přispěla lyžařská střediska v Itálii. „Od té doby jsme se hodně posunuli, opatření mohou být podstatně větší, ale stejně to znamená zdvojnásobení či ztrojnásobení počtu lidí, kteří jsou v areálech dnes,“ uvedl. Pokud je hlavním nástrojem boje proti epidemii snižování mobility lidí, otevření lyžařských středisek není zodpovědný krok. „Nechci tu za tři týdny vysvětlovat, proč se nám zhroutily nemocnice,“ uvedl Hamáček.
Skiareály mohly v nové zimní sezoně zatím fungovat jen mezi 18. a 26. prosincem. Ztráta kvůli uzavření činí do 10. ledna podle jejich asociace jednu až 1,2 miliardy korun. V ČR je podle Havlíčka 450 lyžařských středisek, do státního rozpočtu ročně přinášejí zhruba 13 miliard korun. Zaměstnávají 45 tisíc lidí.
adp/ČTK
