Sovice sněžní, která patří k největším a rovněž i k nejkrásnějším sovám, nám možná více vstoupila do povědomí díky proslavené bílé sově Harryho Pottera. Tento druh žije kolem celého severního pólu v Severní Americe, v severní Evropě i Asii. Hnízdí v nejsevernějších oblastech arktické tundry.
Zástupci tohoto druhu však v posledních letech čelí vážným problémům spojeným s oteplováním jejich arktické domoviny. Podle dlouhodobého sledování prý v přírodě poměrně rychle vymírají. V roce 2013 žilo v Arktidě asi 200 tisíc dospělých jedinců, o necelé čtyři roky později jich však bylo již pouze 28 tisíc. V době krize pak může jejich počet klesnout dokonce na méně než polovinu…
Sovice sněžní tak byla v Červené knize přeřazena z kategorie málo dotčený druh do kategorie zranitelný druh. Vědci se však obávají, že se již brzy může přesunout do ještě horší kategorie, a to až mezi druhy ohrožené vyhynutím.
Proč sovice z přírody tak rychle mizí, to se však zcela přesně zatím neví. Určitou část viny lze zřejmě přisoudit nelegálnímu lovu těchto sovic, jejich střetům s dopravními prostředky a s elektrickým vedením, v celkovém počtu úhynů se však pravděpodobně jedná jen o nepatrný podíl. Za hlavního viníka vědci považují změnu klimatu, jež má nepochybně vliv na početnost lumíků, severských hlodavců, kteří tvoří přibližně až 90 % potravy sovic.
O lumících je sice známo, že se v pravidelných cyklech střídají roky, kdy je jich nadbytek, s obdobími, kdy je jich nedostatečné množství. V poslední době se však ukazuje, že následkem oteplování jejich počty v přírodě nekolísají pravidelně. Rychlejší odtávání sněhu vyhání lumíky z nor vyhloubených ve sněhu na povrch, kde se stávají kořistí predátorů, například polárních lišek. Nedostatek vody z tajícího sněhu pak způsobuje také menší výskyt rostlin, jimiž se lumíci živí. Počty lumíků tak neustále klesají a i při každém novém přemnožení je jich podstatně méně než při přemnožení předchozím.
Předpokládá se, že radikální úbytek těchto hlodavců je tedy zřejmě hlavním důvodem vymírání sovic. Na vědeckém potvrzení této teorie se v současné době pracuje. Vědci začali zkoumat, jak souvisí počet lumíků s probíhajícími změnami klimatu, současně však sledují i sovice. Pomocí jedinců vybavených vysílačkou začali mapovat místa, kde se sovice při hledání potravy nejčastěji zdržují. Rovněž pak získávají představu o jejich migračních cestách. Doufají, že díky takto získaným poznatkům a na základě nově zjištěných skutečností sovici sněžnou v přírodě pro nás i pro další generace zachrání.
