Červenec byl srážkově výrazně podnormální měsíc, z hlediska dlouhodobého průměru napršelo na území České republiky 48 % obvyklého srážkového množství.
Byl však významný rozdíl mezi Čechami, kde spadlo pouhých 37 %, a Moravou, kde srážkové úhrny odpovídaly 70 % normálního stavu.
Vyšší hodnota spadlých srážek pro území Moravy byla způsobena jedinou významnější srážkovou epizodou v červenci, která se vyskytla na severovýchodě Moravy. S průměrnou měsíční teplotou 20,2 °C byl červenec na území České republiky o 1,9 °C teplejší, než je obvyklé pro tento měsíc. Srážkový deficit se prohluboval i v prvním srpnovém týdnu, kdy spadlo pouhých 35 % srážek oproti normálnímu množství na území České republiky, na Moravě to bylo dokonce 17 % a v Čechách 43 %.
„V uplynulém týdnu se vlhkost půdy na většině území České republiky zmenšila nebo zůstala na setrvalém stavu. Z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická ve většině nízkých i středních poloh na území ČR,“ uvádí biometeorolog Tomáš Vráblík.
Aktuálně vykazuje více než polovina sledovaných profilů (obr. 1) na území České republiky stav hydrologického sucha, tzn. že je zde průtok, který je v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce, a u jedné čtvrtiny sledovaných profilů je dokonce indikován 364denní průtok (Q364d).
Revitalizace Žehuňského rybníka má zelenou, zvýší se i kapacita zařízení na výkup odpadů v Kralupech
„Aktuálně ve vodních tocích ve sledovaných profilech protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře, kde u více než poloviny sledovaných profilů je průtok na úrovni 364denního průtoku, což je průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen po 364 dní v roce,“ uvádí hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.
Mírně příznivější je situace i nadále na severovýchodě území, kde v povodí Odry protéká průměrně až 50 % toho, co je zde obvyklé v tomto ročním období, ojediněle i více. Je zde také nejmenší podíl profilů (cca 20 %) s dosažením úrovně hydrologického sucha. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejpostiženější jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve
středních nadmořských výškách.
