Na podzim roku 2000 byl osloven akademický sochař Jan Bartoš a akademický sochař Vít Zdrůbecký, syn hostivařského rodáka, akademického sochaře Vendelína Zdrůbeckého. Kronikářka městské části Marie Zdeňková poskytla z archivu kroniky všechny fotografie a materiály o Antonínu Švehlovi a sochaři se pustili do díla. Bronzová plastika, vysoká 2,5 m, je zasazena do mramorového soklu. Na podstavci je jméno jeden z citátů Antonína Švehly: „Demokracie není jen právo, ale také povinnost. Pečlivě volte své vůdce, kterým svěřujete své osudy.“
Plastika byla pořízena z finančních darů sponzorů a slavnostně odhalena 23. června 2001 za účasti mnoha významných hostů.
Pomníky to ale nemají jednoduché. Když jim nehrozí změny režimu, tak je ohrožují vandalové. Poprvé vandal zaútočil v noci z 18. na 19. srpna v roce 2006, tehdy byla škoda vyčíslena na 120 000 Kč. Počátkem prosince 2006 bylo opravené umělecké dílo znovu instalováno.
Vandalům neunikl ani letos v srpnu. Pomník byl opět stržen a odvalen do nedaleké strouhy. Co někoho k tomuto činu vedlo, není jasné.
Antonín Švehla se narodil roku 1873 ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) na statku čp. 2 v selské rodině. Vyučil se pekařem.
V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 18. března 1926 a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Pohřben je na Hostivařském hřbitově.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek.
První pomník Antonínu Švehlovi v Československé republice byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku.
