Díky filmům Obecná škola a potom hlavně Po strništi bos si jejich diváci mohli udělat přibližnou představu o Svěrákově dětství – byl vymodleným dítětem tatínka pracujícího v elektrárně a milující maminky, kterou v těchto filmech tak krásně ztvárnily Libuška Šafránková a Tereza Ramba. Jako dítě hodně a rád četl, což se pak projevilo na mnoha jeho úspěších, které jsou spojené především s jeho vytříbeným citem pro jazyk.
Cimrman
Ačkoliv se Svěrákovi dařilo v podstatě vše, na co sáhl, v jeho tvorbě je zřejmě nejunikátnější postava českého velikána Járy Cimrmana, který byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, vědců, kriminalistů a sportovců své doby. Tento fiktivní všeuměl se objevil poprvé v roce 1966 v humoristickém pořadu Československého rozhlasu s názvem (Nealkoholická) Vinárna U Pavouka. Krátce poté Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jiří Šebánek a Miloň Čepelka založili Divadlo Járy Cimrmana. Hry popisující Cimrmanovu osobnost vytvořily svébytný fenomén, který nemá v české kultuře obdoby. „Netušili jsme, že pokus s Cimrmanem bude mít takovou životnost, ale měli jsme do toho chuť,“ zavzpomínal před časem na počátky divadla pro znovuobnovený časopis Mladý svět Svěrák. Podle něj je věkový průměr na jevišti strašidelný, ale v sále krásný. Vysvětluje si to tím, že humor nestárne tak rychle, jako oni. „Humor, který pěstujeme, je založen na intelektuální spolupráci komika s divákem. Komik naznačuje, co má na mysli, a divák to po vteřině pochopí a raduje se z toho. Herec je vnitřně potěšen, že byl pochopen. Tato radostná jízda na jedné vlně je blahodárná pro obě strany,“ řekl tamtéž.
Oskarové scénáře
Kromě divadelních her se Svěrákovi také dařilo jako scénáristovi. Obrovské popularitě se v 70. a 80. letech těšily jím napsané filmy Jáchyme, hoď ho do stroje, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero! nebo například Kulový blesk. Mnohé hlášky z nich jsou dodnes legendární. V té době tvořil převážně ve dvojici s režisérem Ladislavem Smoljakem, se kterým na řadě scénářů spolupracoval a který také mnohé převedl i do filmové podoby. V 90. letech pro něj začala nová éra, kdy se režie jeho textů ujal jeho syn Jan. A i když měl zkušenost s celou řadou význačných režisérů, se synem mu to šlo nejlépe. „Když vám odpovím, že jsem si z režisérů nejlépe rozuměl se svým synem, bude to vypadat, že chci mít klid v rodině. Ale je to pravda,“ nechal se slyšet Svěrák. Už jejich první společný projekt – Obecná škola – si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. A pro tuto cenu si pak společně do Hollywoodu opravdu odjeli o pět let později za jejich další populární snímek Kolja. Nutno podotknout, že film podle Svěrákova scénáře bojoval o Oscara už v roce 1987, tentokrát šlo o jednu z nejpopulárnějších českých komedií všech dob – Vesničko má středisková.
Na samotě u lesa. Věděli jste, že je film inspirovaný příhodami Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka?
Holubí dům a Paraple
Podobně široký zásah jako Vesnička má středisková nebo Cimrman má v českém prostředí i jeho text k písni Holubí dům, kterou zná v Čechách asi každý. Hit proslavený charismatickým rockerem Jiřím Schelingerem složený Jaroslavem Uhlířem odstartoval jejich mnohaletou úspěšnou spolupráci, při které vytvořili na 400 písniček zejména pro dětské posluchače. Kromě dětem se Svěrák věnuje také ochrnutým lidem a jejich rodinám. Služeb Centra Paraple, které založil v roce 1994, využívá ročně na patnáct set vozíčkářů. Prostředky na jeho provoz získává mimo jiné každoročním benefičním Během pro Paraple nebo Dobročinnou akademií vysílanou na vlnách České televize a Českého rozhlasu.
