Mozková aktivita je u každého jedince unikátní a neopakovatelná, utváří jeho osobnost a formuje inteligenci. Ačkoli mozek zabírá cca 2 – 3 % hmotnosti člověka, jedná se o mimořádně složitou komplexní strukturu, která vyžaduje množství energie a velký přísun kyslíku. Během své nikdy neustávající činnosti produkuje obrovské množství elektrických výbojů; stejně tak obrovské dávky vnějších a vnitřních informací zpracovává a vyhodnocuje. Je členěn na celou řadu strukturálních a funkčních komplexů, z nichž každý má odlišnou funkci.
Celý tento systém vykazuje neobyčejnou pružnost. I v dospělém věku je mozek schopen přeorganizovat se, budovat nové funkční spoje a změnit své nastavení. Výměnou za poškozené nebo odumřelé mozkové buňky vytváří nové, denně v počtu až několik tisíc neuronů. Tuto prospěšnou neurogenezi a plasticitu mozku můžeme podpořit vhodným životním stylem, kvalitní stravou bohatou na nenasycené mastné kyseliny, zdravým pohybem, stimulací a tréninkem duševních aktivit, dostatkem spánku.
Díky elektrické aktivitě neuronů vzniká kolem mozku elektromagnetické pole, jehož součástí jsou různé typy mozkových vln. Nejčastějšími a nejdůležitějšími jsou vlny alfa, beta, gama, delta a théta. Vlny gama se vyskytují při náročných situacích, beta jsou typické pro aktivní bdělý stav, alfa pro stav odpočinku, uvolnění, aktivace podvědomí. Spánek ovládají vlny theta (jsou významné pro hlubokou relaxaci, meditaci a tvořivou imaginaci) a delta (rovněž při bezvědomí nebo při absolutním ponoření se do meditace), které přispívají k hloubkové regeneraci organismu a slouží při upevňování vzpomínek.
Lidé s ADHD vynikají v kreativitě. Jejich mozek pracuje jinak a umožňuje snadněji bořit zažité formy
Právě ve snění vykazují mozkové buňky nejvyšší aktivitu. Delta – pomalé vlny elektrické aktivity – napomáhají ve spánku odstraňovat z mozku toxické odpadní produkty látkové výměny. Když spíme, proudí mozkem oběma směry každých 20 sekund velké vlny mozkomíšního moku. Síť meningeálních lymfatických cév ve vnější mozkové membráně během tohoto procesu vyplavuje přebytečné bílkoviny, které se mohou v mozku hromadit a způsobovat poškození mozkových buněk. Delta vlny pak hrají roli při vyrovnávání celkového objemu tekutiny, působící v mozku.
S věkem klesá odtok mozkomíšního moku. Odstraňování toxinů z mozku narušují také neurodegenerativní stavy (např. Alzheimerova choroba). Lidé, kteří jimi trpí, mají delta vlny slabší a v menším počtu. Zatím není jasné, zda může být narušené čištění mozku během spánku příčinou, nebo příznakem onemocnění, jako je tzv. Alzheimer, do jaké míry je možné tento jev využít k prevenci, nebo naopak lze využít růstové faktory, podporující zvýšený odtok toxinů z mozku, k léčbě neurodegenerativních poruch.
Nedostatek spánku i u zdravých lidí vede k hromadění potenciálně destruktivních bílkovin v mozku. Proto při nejbližší příležitosti, jakmile usneme, náš organismus nahradí manko v „úklidu“ mozku zvýšeným množstvím delta vln. Náš mozek má neomezenou kapacitu a funguje téměř zázračnou rychlostí… ale neobejde se bez doplňování energie a především dostatečného odpočinku!
