Dnes se s vámi podělím o zážitky z nedávného kongresu České internistické společnosti a paralelně probíhajícího WCIM (World congress of Internal Medicine) v Praze.
Proč? Inu, každý z nás potřebuje čerpat inspiraci jednak pro svůj život profesní, jednak pro ten osobní, a podobné akce vždy přinesou nová poučení i zamyšlení.
Na různé vzdělávací akce chodím často, nejen proto, že jsem tvor zvídavý, ale z velké části proto, že moderní medicína se neskutečně rychle vyvíjí. Pokud bych měla zůstat u těch vědomostí, které jsem se učila před dvaceti lety, kdy jsem nastoupila na lékařskou fakultu, začali by se na mě pacienti dívat jako na šarlatánku s křišťálovou koulí. Technologie jdou rychle kupředu, vyvíjí se nové léky a léčba se více personalizuje, což je jedině dobře!
Pomáhající profese
Důležitým faktorem účasti na podobných akcích je pro mě už jen to být ve společnosti stovek, tisíců lékařů. Profese praktického lékaře je totiž dosti samotářská – jeden na jednoho lékař a pacient, a někde tam kolem sestra. Takže ne že bych neměla za den dost mezilidských interakcí, ale kontakt s kolegy chybí. U nemocničních lékařů je to samozřejmě úplně jiná písnička. Ale ambulantní lékaři by se ve svém vlastním měli snažit mít kontakty s ostatními kolegy. Ono je totiž jinak tak snadné vyhořet, až to hezké není! Pomáhající profese jsou více než jiné ohroženy vyhořením, a jelikož to víme, měli bychom tomu předcházet. Proto vítám tyto hromadné události, protože mě dobíjí. Na tomto kongresu byly stovky lékařů z 88 zemí světa! Super, nejsem sama!
Nosné téma – AI!
Úvodní přednášku neměl překvapivě lékař, ale Behshad Behzadi – IT expert v oblasti umělé inteligence (AI). Co má AI společného s medicínou? V dnešní době už asi každý tuší, že hodně, a čím dál víc. Lidský mozek nemá takovou kapacitu jako tento nástroj, který sám stvořil. To nám může přinést obrovské možnosti a zefektivnit lékařskou práci, od diagnostiky, třídění a analýzy dat, až po (polo)autonomní poradenské systémy. Můj osobní názor je, že bychom měli využívat nástroje pro rutinní úkony, abychom měli volnější ruce pro více lidskou práci. Co mě ale v této přednášce zarazilo a zamrazilo, byl výzkum porovnávající diagnostickou práci lékaře versus AI systému. Porovnávala se práce lékaře samotného, AI samotné, nebo lékaře s pomocí AI. Očekávali bychom, že nejlepší výsledky bude mít lékař+AI. Ale ne – lépe dopadla samotná AI bez toho, aby jí to kazil lékař! Uff, takže nás zcela nahradí! Nee, však pacienti vždy budou raději, když na druhé straně budě sedět člověk! Inu, ale algoritmy AI se mnohdy chovají mnohem lidštěji než člověk. Ruku na srdce, než sedět v ordinaci některých protivných vyhořelých kolegů, raději si sedneme k obrazovce s konejšivým empatickým hlasem AI…
Bosé kobyly?
Další zajímavou exkurzí do lékařovy duše byl blok přednášek o alkoholu. Krutá fakta: Alkohol v ČR pije rizikově 7-9% populace, škodlivě pak 8-10%, to je celkem 15-19% dospělé populace! Počet úmrtí v souvislosti s alkoholem je 6-7 tisíc ročně, tedy 6% celkové úmrtnosti. Poslední doporučení se kloní k co největšímu omezení konzumace alkoholu až k úplné abstinenci. WHO říká, že bezpečné množství neexistuje. A tuto přednášku zakončil kolega profesor tím, že chudáci abstinenti když se ráno probudí, nemají se na co těšit. Za bujarého smíchu celého sálu. A já si říkám – prosím?? Jsme tak slepí nebo blbí, že zlehčujeme tento problém, který by v obci lékařské měl ještě horší statistiky? Z toho mi bylo popravdě smutno. Holt dokud budeme kázat vodu a pít víno, pacienti se nám na to vy…
Snadné zdraví
Poslední poselství, mé oblíbené: zdraví je snadné, nemoc je složitá! To si říkám vždy při pohledu na ty propletené grafy, tabulky a pavouky na přednáškové obrazovce. Prevence je tisíckrát lepší než léčba, tak na to v našich nabitých dnech nezapomínejme a udělejme si ze svého blahobytí prioritu!
zdroj: autorský text
