V kruzích lékařských i laických se již nějaký ten pátek setkáváme s pojmem inzulinová rezistence. Co tento stav znamená a jaké má dopady na naše zdraví?
Všichni jsme slyšeli o hormonu inzulinu i o tom, že díky němu se dostává glukóza z krevního oběhu do buněk. Je to skvěle zařízený systém – co se v něm může pokazit? Inu, leccos, a jak jinak k tomu přispíváme my lidé naším životním stylem!
Metabolismus glukózy
Když sníme potravu, ve které jsou obsaženy sacharidy – ať už je to krajíc chleba, těstoviny nebo jablko – tělo si sacharidy rozloží až na nejjednodušší glukózu. Ta ale v krvi nemá co dělat, proto slinivka břišní začne tvořit hormon inzulin, který funguje jako jakýsi klíč a skrze receptory otevírá glukóze cestu do buněk – tam je buď zužitkována jako okamžitá energie, nebo je uložena ve formě glykogenu ve svalech a játrech. Když jsou zásobní kapacity plné, tělo glukózu přetvoří na mastné kyseliny, které se ukládají v tukové tkáni. Pokud je glukózy v krvi velké množství, roste produkce inzulinu, ale buňky postupně ztrácí schopnost na něj reagovat a tedy do sebe nepřijmou glukózu – ta se potom hromadí v krvi a máme hyperglykémii. Tento stav snížené citlivosti tkání na inzulin se nazývá inzulinovou rezistencí.
Důsledky
Vysoká hladina krevního cukru vede k předcukrovce nebo přímo cukrovce 2.typu. Hyperglykémie se nelíbí mnoha tkáním, například cévám, ve kterých urychluje nástup aterosklerózy. Jelikož slinivka je pošťuchována ke stále větší a větší produkci inzulinu, mohou se vyčerpat její buňky tvořící inzulin, a tvořit ho tedy jen malé nebo žádné množství – další mechanismus ústící v cukrovku. Inzulinová rezistence je také spojována s dalšími neblahými stavy jako je rozvoj metabolického syndromu – abdominální obezita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina krevních tuků. Inzulin je navíc látka podporující růst tkání, proto jeho vysoká hladina může mít vliv i na růst tkání nádorových! Nejnovější poznatky také poukazují na to, že by inzulinová rezistence mohla působit i na rozvoj Alzheimerovy choroby.
Řešení
Existují sice genetické dispozice zvyšující pravděpodobnost inzulinové rezistence, ale ve valné většině případů máme metabolismus cukru ve svých rukách! Jak tedy mít hladinu krevního cukru pod kontrolou? Předně bychom to neměli přehánět s konzumací sacharidů – především těch jednoduchých. Je dobré ve stravě co nejvíc omezit slazené nápoje a sladkosti. Držme se 3-4 jídel denně a neuždibujme mezi jídly. Tělo potřebuje zažívat i období, kdy nemusí trávit! Z toho také vychází myšlenka přerušovaného půstu, který je dnes moderní. Já bych ale řekla, že to nemusíme nazývat vznosně půstem – prostě když si dáte časnou večeři, pak nezobete u televize a ráno se nenacpete snídaní jen co otevřete oči, tělu to bude bohatě stačit k regeneraci. Dostatečný pohyb velmi napomáhá zužitkování glukózy i zvýšení citlivosti tkání na inzulin. A konečně redukce stresu také pomáhá udržovat cukr pod kontrolou.
Přijde vám ta písnička povědomá? Je to tak, věčně platný hit: rozumně jíst, pravidelně se hýbat a být v pohodě!
Zdroj: autorský text